Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Snad každý to zná - ten pocit domova, nějakého svého útočiště. Když se někdo stěhuje, bývá to složité, ale nikoliv nemožné. Sama jsem se stěhovala již čtyřikrát. Musím však říct, že jsem si svůj současný domov velmi oblíbila a zamilovala, zejména jeho blízké i vzdálenější okolí.

Bydlím ve vesničce jménem Osenice, která je zvláštní sama o sobě, natož když se nakoukne do přírody. Návštěvníci vesnice zde můžou najít útulnou hospůdku Oseňanka, kde se v pátky schází spíše mužské obyvatelstvo vesnice. Dále tu je hřbitov s márnicí, kostel, kde se koná jednou za týden mše. Další zajímavostí je cihelna CIOS (bohužel již přes osm let zavřená) nebo pamětní síň skladatele Foerstera a jeho rodu. Kilometr od nás se nachází Zámecký resort Dětenice (středověká krčma, zámecký pivovar, zámek, zámecký park, stáje s několika desítkami koňů, penzion Rustikal, pizzerie), jenž je velmi navštěvovaný a rozsáhlý.

Mým oblíbeným místem je však odlehlý "hliňák" - zezdola velmi obyčejný kopec, jako každý druhý, tyčící se nad cihelnou. Když ale člověk vyleze nahoru a koukne se kolem sebe, zjistí, že to je okouzlující a velmi krásný vrcholek. Já sem chodím hodně často přemýšlet, vypustit problémy, starosti. Okolní svět mám jako na dlani, je tu klid, příroda z jedné strany a svět z druhé. Není divu, že se člověku až tají dech.

V blízkosti "hliňáku", tedy hned za ním, se vzpíná kopec mnohem vyšší, na jehož úpatí se nacházejí rozlehlá pole a malá vesnička Bačalky, která je velmi klidná a jakoby odstrčená od civilizace. Vrchol kopce skýtá mnohá překvapení. To hlavní, co člověka zaujme, když tam jde za jasného počasí, je krásný výhled až na vzdálenou Sněžku a část pohoří Krkonoš. Pokud se otočíme doprava, dýchne na nás les svou specifickou vůní. Otočíme-li se znova o 90 stupňů za pravou rukou, koukáme na Osenice. Tento pohled je velmi zvláštní. Vše se zdá tak samozřejmé a uklidňující. Kolem člověka je hlavně příroda. Na jaře a na podzim si tu připadám jako v ráji, každá část výhledu má jiný odstín určitých barev, stromy s rostlinami zvláštní vůně, zvířata s větrem vytvářejí zajímavé zvuky. Je to prostě nádhera.

S táborovým oddílem jezdíme za horkých dní na nedaleký, dva kilometry vzdálený rybník Ervín. Učíme zde ty nejmenší z našich řad vodáckým pojmům, seznamujeme je s lodí, prací s pádlem a jiné zajímavosti. Přilehlé, rozsáhlé lesní plochy nám dobře slouží při hrách a zdokonalování znalostí ohledně přírody.

Naučná stezka Viničky je několikaletou prací oddílu STROM. Vede po lese a ukazuje jeho návštěvníkům všechny krásy této plochy - velká mraveniště, vzácné rostliny (okrotice bílá, lýkovec jedovatý, hlístník hnízdák), květinový palouček a mnohem, mnohem víc. Tady člověk vidí, jak se dokáže příroda rozvíjet s nepatrnou, ale dlouhodobou pomocí člověka.

Myslím si, že bydlím opravdu na hezkém a přírodou bohatém místě. Všem srdečně doporučuji návštěvu jakéhokoli z výše jmenovaných míst, protože to opravdu stojí za to se na ně podívat.