Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vždycky jsem chtěla mít svůj vlastní pokoj, ale jelikož bydlíme v bytě o dvou pokojích, mám své menší domácí teritorium v ložnici.

Napravo od okna mám psací stůl, kde trávím většinu svého volného času, když jsem doma. Stůl je dřevěný, vyrobený ze světlé borovice a je uzpůsoben k práci s počítačem, tudíž se v jeho levé dolní části nachází přihrádka na hlavní jednotku a uprostřed stolu zásuvka na klávesnici. Stůl je vybaven i čtyřmi šuplíky, kde mám podle maminky neustále nepořádek.
Můj psací stůl se již trochu viklá, ale zatím k mému štěstí drží. Na jeho pracovní desce leží vlevo multifunkční tiskárna, uprostřed stojí LCD monitor a z jeho horní hrany na mě kouká kamera. Vedle monitoru jsou z obou stran umístěny reproduktory, ze kterých často hraje hlasitá hudba. Celou pracovní desku osvětluje zářivá, úsporná lampa.

Nalevo od okna roste zelená, středně velká palma, která stojí na dřevěné skřínce se čtyřmi zásuvkami, do nichž si ukládám filmy, hudbu, knížky i nepořádek. Hned vedle ní najdete skříňku na peřiny, takzvaný peřiňák. Na něm často a pěkně hraje modrostříbrné rádio, na kterém si pouštím své oblíbené písničky. Vedle rádia stojí moje dobrá kamarádka - televize. Na tu se koukám přímo z mé oblíbené postele. Na stěně vedle postele je pak přilepená nádherná tapeta. Maminka v ní sice vidí létající talíře, ale ty to doopravdy nejsou.

Mám ráda svůj "pokojík", i když je menších rozměrů. Ale je to místo, kde se můžu zašít a nikdo mě moc neotravuje.