Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

1. Umístění pokoje v panelovém domě a jeho vzhled
2. Co obsahuje můj pokoj
3. Jak se v něm cítím

Můj středně velký pokoj obdélníkového tvaru se schovává v sedmém patře panelového domu. Stěny jsou vymalovány podle mé nejoblíbenější červené barvy. V pokoji bydlím sám a jsem za to celkem rád, protože moje sestra nesnáší hluk a já si velice rád pustím rádio nahlas.

Když vejdeme do dveří, naproti nim se nachází balkón s dřevěnými žaluziemi. Jako podlahu mám v pokoji linoleum, na němž uprostřed leží malý čtvercový koberec. Protože rád hraji počítačové hry a naprosto miluji komedie jako každý dnešní puberťák, nesmí v mém pokoji chybět LCD televize a počítač, který stojí na mém pracovním stole ještě s kalendářem a lampičkou. Napravo ode dveří je má postel s černým povlečením. Vedle ní mám bílou šatní skříň se čtyřmi šuplíky. Do spodní části skříně si ukládám oblečení, které nosím. Do její horní části si rovnám zimní oblečení, ručníky, spacáky a deky, do zástrček pak spodní prádlo. U mého balkónu, o kterém jsem se již zmiňoval, je malé křeslo, na kterém odpočívám. Vedle něj mi máma dala kytku, aby se mi prý lépe spalo. O kousek doprava stojí knihovna a ještě dále velká skříň, ve které jsou umístěny poličky. V nich mám učebnice do školy, notebook, CD a DVD, fotky a spoustu dalších věcí. Taky mi na stěně visí obraz a pár plakátů, co jsem si koupil za své kapesné.

Okno v pokoji je situováno na jižní stranu, což je jediná věc, která mě na mém pokoji štve, neboť když se ráno v létě probudím, slunce mi svítí přímo do očí a je mi hrozné teplo.

Tím bych asi s popisem mého pokoje skončil. Jsem rád, že vypadá tak, jak vypadá, protože mi ho spousta kluků může jen závidět. Cítím se v něm skvěle a i přestože si v něm neuklízím každý den, je na první pohled okouzlující.