Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O mém nejoblíbenějším místě jsem nemusel dlouho přemýšlet. Je jím můj pokoj v našem rodinném domku. Dříve jsme s rodiči bydleli v panelovém domě, kde jsem měl pokoj společně se svou sestrou. Nemohu říci, že by se mi tam nelíbilo, ale nyní jsem o 100% spokojenější - svůj pokoj jsem si prostě zamiloval.
Je velmi romantický, ale zároveň magický. Je totiž jediný podkrovní pokoj v našem domě. Za zdmi jsou jen půdní prostory, nade mnou střecha a pak už jen nebe, nekonečný vesmír. Když třeba prší, nebo je i bouřka, cítí se člověk trochu nejistě, protože mezi mnou a rozmarem počasí mne dělí jen několik centimetrů střešní krytiny, ale zároveň se cítím bezpečně, neboť jsem doma, obklopen svými věcmi, které mám rád a rodiči, jejichž přítomnost v domě mi pocit bezpečí ještě stupňuje. Mám zde i svoje místečko u rohového stolu s počítačem. Tady se učím, nebo trávím volné chvilky na počítači. Když mám čas a chuť dívat se na televizi, nebo poslouchat písničky, rád si pohovím na starší sedačce, která je jen a jen pro mne. Před vánočními svátky jsem si do pokoje ozdobil malý smrček, který jej provoněl přírodou.
Prostě jsem ve svém pokoji rád, je mi tu dobře, těším se vždy domu na svoji pohodu.