Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Můj pokoj, tedy spíše náš pokoj, se nachází ve 2. patře rodinného domu. Dělím se o něj spolu s mým bratrem Jakubem. Dříve tam s námi přebývala i naše sestra, ale před pěti lety se rozhodla, že chce mít již vlastní pokoj, proto se zabydlela v pokoji ležícím o poschodí níže.

Při vstupu do středně velkého pokoje spočine náš zrak především na pěti bílých skříních, rámujících celou jednu stěnu místnosti, které se vyjímají v kontrastu se světle zelenými zdmi. Za tímto nábytkem se v rohu skrývá LCD televizor, postavený na vyšším stolečku, uvnitř kterého jsou uskladněny právě čtené knihy, DVD a černá krabička satelitního přijímače. Na podlaze jako by se probouzelo moře, jelikož koberec má tyrkysově modrou barvu se světlejšími vlnkami. Opodál se nachází kolečkové křeslo modré barvy a červená kovová židle patřící ke stolnímu počítači. Onen přístroj lze nalézt na dřevěném stole s výsuvnou destičkou na klávesnici. Sluneční paprsky odrážející se na monitoru dopadají ze dvou poměrně rozměrných oken nad stolem, z nichž je úchvatný výhled na bublající potůček a nekonečné pole, louky a lesy.

Postoupíme-li dále doleva, téměř zakopneme o moji postel, která má v současné době povlečení se dvěma motorkami. V rohu místnosti, kde ještě zasahuje postel, jsou nahromaděny polštáře nejrůznějších tvarů a barev, v noci na ně svítí malé LED diody a fosforeskující medvídci. Hned vedle mé postele leží ta bratrova, na níž se rozprostírá povlečení s motivem džungle. Na stěně se pohupují dvě lampy, jedna oranžová a druhá šedá. Poslední roh místnosti vyplňuje bílá komoda plná zimního oblečení. A na stropě visí lustr ve tvaru létajícího talíře. Dveře jsou hnědé a prosklené, proto nimi v noci nádherně prosvítají paprsky z lampiček na chodbě.

I když bych raději občas měl svůj vlastní pokoj, nemůžu než souhlasit s rodiči, že mít pokoj s "bráchou" je prima.