Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vlastníme Velkého münsterlandského ohaře, osmiletou fenu Chitu. Jedná se o loveckého psa se všestranným zaměřením, to znamená, že se využívá jako barvář, nosič pernaté i srstnaté zvěře, je dobrým plavcem. Rovněž toto plemeno dokáže vystopovat živou zvěř a štěkotem ji oznámit svému pánovi. Mimo tohoto mysliveckého využití je i dobrým hlídačem.
Stavba naší feny je jako u všech plemen drobnější než u psa. Přesto má výšku v kohoutku 60 cm a její hmotnost je 30 kg. Tento větší typ ohaře má ušlechtilou protáhlou hlavu s mírným stopem (čelem), tmavé oči, široko a vysoko postavené uši, které jsou přilehlé. Její hřbet je krátký a rovný, s mírně spáditou zádí. Ocas je středně dlouhý nesený rovně. Končetiny jsou dlouhé a svalnaté. Chita je převážně černá s bílými znaky převážně na ocase. Čenich jí zdobí malá bílá skvrna – vločka, podle které bychom ji vždy poznali na první pohled. Srst je dlouhá, hustá a mírně vlnitá. Dlouhé "prapory" zdobí oba páry končetin a hlavně její ocas. Pravidelně dvakrát do roka líná, to pak máme chlupy prakticky všude, potom opticky vypadá o 3 kilogramy hubenější. Nejhoršího línání jsme byli svědky v jejím 3. roce – po jejím zakoupení. Utrpěla zřejmě velký šok, přesto, že "šla" do lepších podmínek – původně žila v malém kotci. U nás pak získala kromě velkého výběhu i celou zahradu. Tehdy vylínala tak, že její hruď a spodní část těla byla prakticky bez srsti. Pomohla jí až vitaminová a hormonální léčba doporučená veterinářem.
Naše milá Chita je členem naší rodiny již 5 let. Po zakoupení jsme jí museli vycvičit a připravit k loveckým zkouškám, byla učenlivá a velmi poslušná, proto zkoušky udělala na první pokus s dobrým výsledkem. Rozumí mnoha různým slovním i znakovým povelům, proto v přehledném terénu stačí i na velkou vzdálenost jen zvednout ruku a Chita pochopí, že má přijít. Přesto, že už je ve vyšším věku, neustále si s námi ráda hraje. Její hravost je neúnavná, dokáže například dvacetkrát aportovat různý předmět. Největší radost jí udělá, když přinesený předmět jakoby chtěla "vydat", ale v poslední chvíli si to rozmyslí a popoběhne o několik metrů dál, kde se situace opakuje. Její oči jsou v té chvíli veselé, přestože někdy "zastraší" zavrčením. Dobře rozpozná známé lidi od cizích. Zazvoní-li někdo u vrátek, s kým se ještě nikdy nesetkala, její srst se na hřbetu naježí a zle štěká. Vzhledem ke své velikosti budí značný respekt, ale dosud nikoho nepokousala. Jednou ze záporných vlastností je její obliba "bahenní koupele" – v nestřeženém okamžiku se jí téměř při každé vycházce podaří nalézt bahnitou kaluž, do které se rychle položí na bok a než ji stačíme odvolat, stačí se ještě bleskurychle otočit. Chita sice přijde na povel, ale je k nerozeznání. Poté následuje povinná očistná koupel v potoce. Je zajímavé, jak si psi podle pravidelných příchodů členů rodiny řídí čas. V době, kdy se někdo z nás vrací domů, Chita už netrpělivě čeká za plotem. Pozná dokonce i víkendové dny, kdy všichni spíme déle, ale vydrží spát jen do sedmé hodiny ranní.
Pes v minulosti doprovázel člověka hlavně při lovu, ale v dnešní uspěchané době slouží pes k uklidnění a relaxaci všech členů rodiny.