Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bydlím s rodiči a bratrem v rodinném domku na okraji našeho města.
Vždy mě láká vyhlédnout z okna mého pokoje, ať je jakékoliv počasí. A vždy objevím něco, co mě zaujme. Buď jsou to auta projíždějící naším městem ohromnou rychlostí, či zahrada plná rozkvétajících květin, které mě svými pestrými barvami dokáží rozveselit.
Dnes vidím v popředí zahradu našich sousedů se zakrytým kruhovým bazénem, ze kterého v létě zaznívá křik a smích skotačících dětí. Jejich zahrada je plná uklidňující zeleně a barevných květin. Při pohledu na vyrůstající zeleninu či korunu ovocných stromů si přeji, aby tu již byla doba sklizně. Ale naše zahrada není tak pestrá jako sousedova. Na stále hnědých záhoncích upravených do obdélníkového tvaru vyniká jen málo klíčících rostlinek. Snad se to brzy změní.
Za velkými oplocenými zahradami se táhne silnice, na které pozoruji auta projíždějící naším městečkem. I jejich barevnost mě zaujímá. Vypadají jako lentilky utíkající před mlsnými dětmi.
Ovšem můj hlavní pohled spočine v pozadí, hned za silnicí, kde byl před nedávnem dostavěn nový bytový komplex. Dříve bych tam viděla zelenou louku plnou sedmikrásek a chlapce hrající fotbal, ale dnes mi bije do očí mohutný dům světlomodré barvy. Okolo něj se vinou vysoké břízy. Mnoho stromů, ať jsou to topoly, javory či břízy, zaplňují zbytek mého pohledu.
Kdyby zde nebyl slyšet ruch projíždějících aut, dal by se tento sen charakterizovat za klidný a příjemný, i když tomu zakaboněné počasí moc nenapomáhá.