Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho dne si Kevin uvědomil, že již téměř deset let nebyl nikde relaxovat, například u moře, v horách nebo u nějakého pěkného jezera. Jinak řečeno, nebyl na dovolené, přestože v jeho případě není slovo dovolená to správné. Rozhodl se proto, že pojede k moři. Jenže Kevin je hacker, a proto nerad platí velké peníze za něco, co by mohlo stát mnohem méně, a v jeho případě raději úplně zadarmo. Ne že by na to neměl, ale pro něho to jsou vyhozené peníze. Vrátí se zpět, bude o několik tisíc chudší, ale žádnou hmatatelnou věc nebude vlastnit. "Nejlepší by bylo nějakej zájezd vyhrát," řekl si Kevin v duchu. Pak ho to napadlo. Minulý rok se staly velkým hitem různé rozhlasové soutěže, ve kterých mohl každý, kdo poslouchal jejich vysílání, vyhrát luxusní dovolenou u moře. Hned tedy pustí rádio, jestli to náhodou nebudou opakovat i tento rok. Pustil jednu celostátní rozhlasovou stanici, kde minulý rok vyhrálo několik šťastlivců zájezdy na Kanárské ostrovy. Asi za deset minut se to stalo. Kevin uslyšel krátkou upoutávku, ve které nějaký reklamní šašek umělým hlasem křičel do světa. "To tu ještě nebylo. Pouze tři výherci mají možnost strávit měsíc na Havajských ostrovech v luxusním hotelu. Jak to získat? Stačí celý červen poslouchat nepřetržitě naše vysílání, a až zazní pět českých písniček za sebou, dovolat se jako první na naše známé telefonní číslo a výhra je vaše. Pojedete na dovolenou snů a k tomu vám ještě přidáme deset tisíc dolarů jako kapesné". "No to je tedy bomba!" vykřikl Kevin. Jenomže šance, že se dovolá jako první jsou hodně malé. Zájemců je mnoho a telefonní linka pouze jedna, což není dobrá kombinace. Ale nakonec šance mají všichni stejné, prostě vyhraje ten, kdo bude rychlejší. Všichni jsou si tedy v tomto případě rovni, ale někdo je přeci jenom rovnější - jsou to hackeři. Kevin totiž bydlí nedaleko budovy, kde se budou hovory příjímat a vyhodnocovat. To přeci nemůže nechat náhodě, že? Již se definitivně rozhodl, že se pokusí udělat velký rozhlasový podvod. Něco o tom již četl, ale takové možnost Kevin nemá, aby mohl přímo ovládat telefonní ústřednu, kam je připojena jejich telefonní linka. Udělá to mnohem jednodušeji. Jednoho dne, kdy začal krásný jarní podvečer a většina mladých lidí má úplně jiné zájmy než Kevin, oblékne si tento hacker uniformu zaměstnanců telekomunikační společnosti, přes rameno si vezme montážní brašnu a vyrazí udělat základní průzkum terénu. Budova rozhlasu je obrovský areál, kam vedou stovky telefonních linek. Nedávno zde jiná telekomunikační firma prováděla velkou rekonstrukci telefonních rozvodů, takže všude je strukturovaná kabeláž, což je pro Kevina velká výhoda, protože se lépe orientuje v celém systému. "Zkušebna nám oznámila, že na jedné lince u vás naměřila zem na vedení. To mohl začít odcházet kabel. Kde tady máte hlavní telefonní rozvod?" zeptal se Kevin sebevědomě na vrátnici rozhlasu. Mladá příslušnice bezpečnostní služby ochotně zavedla Kevina do suterénu a otevřela velké dveře do telefonního rozvodu. "Dík kotě, co budeš dělat dneska večer?" "Mám noční," odpověděla s úsměvem dívka v uniformě a nechala Kevina o samotě. Tak první malý podvod mu docela vyšel, ale to je pouze začátek. "Kdybych tak měl kabelové plány celého okolí, tak jsem za vodou," pomyslel si v duchu Kevin. Většina kabelových závěrů již byla novějšího typu, ale ještě zde byly vidět staré závěry typu ZAU nebo PZVR. Jak v tomto obrovském rozvodu najít jednu jedinou telefonní linku? A když ji najde, musí ještě najít druhý konec, což je rozvod, ze kterého sem přichází. Kevin moc dobře věděl, že kabel do tohoto rozvodu nejde přímo z telefonní ústředny, ale v cestě je ještě mnoho a mnoho různých přerušení, které pro Kevina představují velkou šanci. Otevřel malou dřevěnou skříňku, kde objevil mnoho dokumentace, která čeká na prostudování. Všechno zde bylo dokonale popsáno, takže Kevin za několik minut objevil hledanou linku. Teď už stačí dostat se až na její příchod, respektive na kabel, kterým linka odchází směrem k telefonní ústředně. I ten Kevin po čase objevil, a dokonce v dokumentaci našel adresu dalšího rozvodu mezi telefonem a ústřednou. Kevin si tedy opsal číslo kabelového závěru a pozici, kde je pobočka na závěru umístněna. Zjistil vše, co potřeboval, a proto zavolal na mladou strážnici, která místnost opět uzamkla. "Musíte se zapsat do knihy návštěv, a také mně ukázat nějaký průkaz," řekla mladá strážnice a požádala tím Kevina o předložení nějakých dokumentů. Ale i na to byl Kevin připraven. Kdysi si sehnal falešný služební průkaz, který používají pracovníci telekomunikační firmy, kde pouze vyměnil fotografii. "Tady něco mám" a podal to dívce. Ta si opsala nějaké údaje a vrátila průkaz Kevinovi.
Druhý den se Kevin vydal na adresu, kde by měl najít druhý telefonní rozvod. Po chvilce hledání ho skutečně našel, ale bohužel pro Kevina byl umístněn na frekventovaném místě, takže je prakticky k jeho podvodu nepoužitelný. Kevin totiž bude muset u podobného rozvodu trávit dlouhé hodiny a poslouchat při tom rádio, a tady to pochopitelně není možné. Ale přesto určitou naději má. Jde o to, že v podobných rozvodech bývá mnoho tzv. "mrtvých kabelů", které nemají žádné obsazení, ale přitom jsou úplně v pořádku. V okolí si Kevin všiml několika starých domů, kam určitě povede nějaký kabel, který by nemusel být obsazen. Večer si opět oblékne uniformu telekomunikační firmy, vezme montážní brašnu a vyrazí. Jde okolo laviček, které jsou plné milenců, protože je krásný červnový den. Konečně dorazí na místo a otevře univerzálním klíčem telefonní rozvod. Okamžitě uviděl číslo závěru, které si opsal v budově rozhlasu, takže zatím jde všechno podle plánu. Po chvilce pátrání tady našel několik nezapojených linek, z nichž jednu bude ke svému podvodu nutně potřebovat. V dokumentaci našel její číslo, které si opsal do svého notesu. Ale co je mnohem důležitější, objevil zde několik dalších nezapojených kabelových závěrů, jejichž čísla si bleskově opsal a skříňku zavřel. Teď musí pátrat po okolí a hledat další rozvod, ve kterém se pokusí najít stejná čísla. Vejde proto do nedalekého starého domu, který je napůl rozpadlý a začne pátrat. Když celý objekt proleze, zklamaně vyjde opět ven - nic nenašel. Za to dostal pěknou žízeň, a proto nasměroval svoje kroky do nedalekého bistra, ze kterého zněla příjemná hudba. Sedl na bar a objednal si pivo. Vedle něho seděla mladá a smutná dívka, která měla skloněnou hlavu. "Není vám nic?" zeptá se Kevin dívky. Ta na Kevina pohlédla, a ten okamžitě poznal, že je ožralá jako prase. "Chtěla bych se s tebou pomilovat," řekla ožralá holka Kevinovi, který poté okamžitě zapoměl na hackování. "Tady?" zeptal se nevěřícně Kevin. "Půjdeme ven," řekla dívka a chytla Kevina za ruku. Byla totiž docela pěkná, jinak by s ní pochopitelně Kevin nikam nešel. Obešli celý velký blok domu, a za ním uviděl Kevin několik nízkých rozbořených baráčků, které vypadaly jako herny na kuželky, protože byly nepřirozeně dlouhé. "Co to tady bylo?" zeptá se Kevin již trochu více střízlivé dívky, na kterou má svěží jarní vzduch evidentně blahodárný účinek. "Tady byla za bolševika kasárna," řekla dívka. A měla pravdu, protože za chvilku Kevin uviděl velký buzerák, ze kterého si udělali nějací puberťáci hřiště na fotbal. Zašli mezi nízké domky starých kasáren a dívka lehce zavadila o Kevinovo přirození. Ten se k ní otočil a chystal se začít líbat její velká a pevná prsa. V tom náhle uviděl přes její rameno na zdi jedné z budov velký telefonní rozvod a uvědomil si, proč sem vlastně přišel. "Hele, já teď nemám čas, dej mi svoje telefonní číslo, já ti někdy zavolám." Dívka se na Kevina nechápavě podívala, ale poslechla. Kevin si její číslo zapsal do mobilu a prozvonil její mobil. "OK, ozvu se ti. Mimochodem...nechtěla bys strávit měsíc na Havajských ostrovech?" Dívka se pousmála a řekla: "Ty jsi taky jeden z těch bláznů, který věří na tu rozhlasovou soutěž? To bude určitě nějaký podvod." "No to bude určitě podvod století," řekl se smíchem Kevin. Dívka odešla a Kevin okamžitě spěchal ke starému telefonnímu rozvodu. "Ten kabel, který jsem před několika minutami neúspěšně hledal, by tady mohl končit," pomyslel si nahlas hacker. Skříňka byla pochopitelně otevřená a Kevinova tvář se rozjasnila smíchem. Uviděl na jednom ze třech kabelových závěrů stejné číslo, které bylo v rozvodu za rohem velké budovy. Kevin okamžitě vyndal z brašny měřič izolačního odporu, a do připravených otvorů zasunul měřící šňůry. Jednu z nich připojil na uzemnění, které bylo ve skříňce a druhý konec připojil pomocí krokosvorky na jeden z mnoha volných párů v kabelu a zatočil kličkou induktoru. Ukazatel měřícího přístroje se pouze nepatrně vzdálil od ležaté osmičky, která na měřícím panelu reprezentuje nekonečně velký odpor. Stejným způsobem Kevin prověřil i ostatní žíly v kabelu a ručka přístroje se vůbec nevzdálila od ležaté osmičky. Podobným způsobem zkontroloval i izolační stav jednotlivých jader kabelu mezi sebou a ručka přístroje se ani nepohnula. "Tak to bychom měli," řekl si Kevin nahlas. Teď ještě musí zkontrolovat kontinuitu, jestli není kabel někde přerušen. Z tašky vytáhne kus drátu a navzájem propojí několik žil v kabelu. Pak rychle běží kolem velkého bloku budovy zpět do předchozího rozvodu. S bušícím srdcem vyndá měřič odporu a připojí krokodýlky na dva zkratované páry a zatočí kličkou. Ukazatel měřícího přístroje prudce zareaguje a narazí na opačný doraz stupnice, kde má svůj domov číslice nula. Kevin si náhle uvědomil, že žádný technický problém mu již nestojí v cestě ke konečnému vítězství. Jak vlastně Kevin chce tohoto vítězství dosáhnout? Potřebuje k tomu dvě telefonní linky: jednu, která vede do redakce rozhlasové stanice a druhou, která nemá žádného vlastníka. Protože bude trávit dlouhé hodiny a možná i dny u rádia, potřebuje nějaké odlehlé místo, kde nebude tolik na očích. Obě linky si zavede do svých "kasáren", z toho linku do rozhlasové stanice pustí dalším párem zpět do původního rozvodu, která pak bude pokračovat standardní cestou do rádia. Kdežto linku, kterou nikdo nevlastní použije v pravou chvíli ke svému podvodu. Obě linky připojí na přepínač a jednoduše je navzájem prohodí v okamžiku, kdy bude pomalu končit čtvrtá česká píseň v řadě. To ovšem není zdaleka všechno, co bude potřebovat. Především velké množství aktuálních informací. Nejdůležitější jsou pochopitelně ty informace, které přicházejí z rádia. Pak také musí sledovat aktivitu na telefonní lince, které je určena pro příjem hovorů v rádiu. Ta ovšem není zapojena trvale, ale aktivuje se pouze v době, kdy je to potřeba, v tomto případě, zazní-li pátá česká píseň v řadě. Kevin proto bude muset někdy v polovině každé čtvrté písničky přepnout linky a čekat jaká bude další. Jestliže zazní zahraniční, ryche linky vrátí zpět a bude čekat na další sérii. Jestliže ovšem zazní pátá česká písnička, jednoduše ze svého mobilu vytočí číslo svojí ukradené telefonní linky, která ovšem teď vede do redakce rádia. Tam to pochopitelně nezjistí, protože koncové zařízení v redakci bude stále normálně fungovat. Až ukončí rozhovor s moderátorem, který mu řekne, že právě vyhrál zájezd snů, vrátí přepínač zpět a všechno je zase v pořádku.
Kevin rychle zamkne rozvodnou skříňku a jde pomalu domů. Nebe je již plné hvězd a z nedaleké hospody zní rocková hudba, která láká mladé potenciální zákazníky zvyšovat celostátní průměr ve spotřebě piva na hlavu. Kevin také neodolá a zajde na jedno. V hospodě se nemluví o ničem jiném, než o rozhlasové soutěži století, která začíná již za dva dny. "Je to lepší z mobilu nebo z pevné linky?" zeptá se jeden z mladíků Kevina, který právě vešel do hospody v uniformě telekomunikační firmy. "Sedni si k nám," křičí jeden mladík, jemuž dělají společnost docela pěkné holky. "Nevím, to bude určitě nějaký podvod," odpoví Kevin s úsměvem. U stolu také sedí jedna holka, která spí u stolu s rukama pod čelem a Kevin podle vlasů poznal, že se jedná o jeho ožralou svůdnici. Ta náhle zvedla hlavu a Kevin poznal, že je ožralá úplně na šrot. Rychle dopil pivo a zmizel ve tmě. Má ještě hodně práce a soutěž se nezadržitelně blíží. Druhý den se probudí časně ráno a jde rychle nakoupit zásoby potravin a pití do supermarketu. Pak se opět převlékne do "pracovního" a jde do "kasáren", má tady totiž hodně práce. Svoje pracoviště si musí připravit. Nejprve otevře rozvod a najde konec tenkého telefonního kablíku, který končí o několik místností dále. Tam ho přestřihne a vytáhne ustřižený konec na svoje dočasné "pracoviště". Ze skříňky do něho zapojí obě linky, které si sem předtím již pustil z dalšího rozvodu. Teď musí na okamžik přerušit linku do rádia, aby jí v zápětí opět pustil, ale tentokrát již jde přes jeho přepínač. K tomu potřebuje neustále sledovat dění na lince. Kdysi si na koleně udělal speciální kartu k notebooku, jejíž návod si stáhnul z jednoho hackerského serveru. Ta umí nejenom monitorovat a následně přes reproduktor sdělovat Kevinovi důležité informace, ale také na linku vysílat libovolné hlašení ze zvukového souboru, včetně nahravání již probíhajícího hovoru, který se ukládá opět do zvukového souboru a mnoho dalších funkcí. Řídící software ovšem nepracuje ve Windows, ale Kevin jej těžce ladil v asembleru podle chabého návodu. Kevin si nové pracoviště podrobně prozkoumal a dokonce objevil i 220 voltů v zásuvce, což jej velmi mile překvapilo. Jeho šperhák v zámku také funguje, takže si může i s přenosným rádiem na chvilku odskočit do nedaleké hospody na pivo. Než Kevin všechno připravil, byl tady poslední večer před dnem D, kdy začíná rozhlasová soutěž století. Ta tedy z Kevinova pohledu startuje zítra přesně v poledne.
Kevin se probudí v den D do krásného slunečného dne, když předtím měl sen, že vyhrál luxusní dovolenou na Havajských ostrovech. Dnes může tento sen proměnit ve skutečnost. V deset hodin si vezme všechny potřebné věci a vyrazí směr "kasárna". Hodinu před zahájením soutěže má již všechno připravené a čeká na zahájení největšího rozhlasového divadla v dějinách tohoto média. Jeho notebook s připojenou speciální kartou neustále sleduje činnost na jejich telefonní lince, kde každý, kdo se dovolá, dostane pouze hlášení, že linka je dočasně mimo provoz. To je samozřejmě pochopitelné, protože falešných volání bude určitě obrovské množství, a proto se spojení aktivuje pouze v rozhodujících chvílích, což Kevin pochopitelně moc dobře ví.
Konečně rádio odpípalo dvanáct hodin a soutěž století může začít. Místo pravidelných zpráv, pouští moderátor upoutávku na tuto soutěž, až teprve po ní začne další moderátorka číst pravidelné zprávy. Po jejich skončení zazní první česká píseň, ve které Waldemar Matušku tvrdí, že třešně již zrály. Druhá píseň je ovšem italská, takže začátek serie je hned v úvodu přerušen. První den soutěže proběhl bez většího vzrušení, pouze jednou zazněly čtyři české písně za sebou, a proto byl Kevin nucen otočit přepínačem linek. Pak ovšem zazněly první tóny písně Confusion od skupiny Electric Light Orchestra, takže Kevin rychle vrátil přepínač zpět. Právě tyto okomžiky jsou nejhorší, protože někdo může tuto aktivitu zaznamenat a odhalit. V noci Kevin dokonce krátce usnul, ale nic se nastalo, protože je velmi málo pravděpodobné, že v době mezi druhou a pátou hodinou ranní se ozve pět českých písniček. To totiž není v zájmu sponzorů celé této akce. Druhý den něco Kevinovi našeptávalo, že dnes to přijde. První záblesk nastal v deset hodin dopoledne, kdy opět zní čtvrtá píseň za sebou a v jejím závěru Kevin opět přepne přepínač. Ale pátá píseň je anglická, takže Kevin s bušícím srdcem vrací přepínač zpět. Je horký pozdní jarní den a Kevin dostal chuť na studené pivo. Restaurace je nedaleko a Kevin může dokonce svůj nový dočasný domov zamknout, což je velkým lákadlem. Vezmi tedy malé přenosné rádio a vyrazí.
To, co spatřil v hospodě, ho přímo šokovalo. Přestože hospoda nebyla úplně zaplněna, tak každý měl před sebou mobil, a rádio v restauraci bylo pochopitelně naladěno na stejnou stanici, jakou má Kevin na svém malém rádiu v kapse. Celá hospoda právě vedla vášnivou debatu o tom, co je lepší: volat z mobilu nebo z pevné linky. Hostinský totiž používal firemní telefon, a proto měl největší naději na úspěch. Hosté ale byli jiného názoru a tvrdili, že mobil je rychlejší. Kevin seděl u baru, pil pivo a s lehkým ironickým úsměvem celou debatu poslouchal, právě v okamžiku, kdy pomalu doznívá třetí česká píseň v řadě. Pak začne zpívat Karel Gott a opět začíná jít do tuhého. V celé hospodě jako by se úplně zastavil provoz, dokonce i kuchaři přestali vařit a zuřivě mačkají tlačítka svých mobilů. "A ty nic?" zeptá se jeden z hostů Kevina. "To je stejně podvod, nikdo z vás v této hospodě stejně nevyhraje, vím to určitě," zasmál se Kevin, dopil pivo a rychle běží do svých "kasáren". Nedaří se mu šperhákem otevřít dveře, ale nakonec to stihne, právě v okamžiku, kdy pomalu doznívá čtvrtá česká píseň v řadě. Rychle otočí přepínačem a čeká na další píseň. Okamžitě pozná úvodní tóny písně od skupiny Katapult, Lesní manekýn. Ještě počká, až Olda Říha zaspívá skutečně česky a v klidu ze svého mobilu zavolá na změněné telefonní číslo v redakci rádia. "Haló, kdo je tam?" ohlásí se dost nestandardně moderátor v rádiu. "Jsem opravdu v rádiu?" zeptá se s hranou nejistotou Kevin. "Ano jste a právě jste vyhrál zájezd snů na Havajské ostrovy." To ovšem ví pouze Kevin, protože Oldřich Říha stále zpívá, mezitím co se Kevin domlouvá s redaktorem na své identifikaci. Řekne mu svoje rodné číslo, které si pak v redakci ověří při vydávání poukazu z občanky Kevina. "Až dohraje písnička, tak vás pustím do živého vysílání, tak dejte znát pořádnou radost, ať vám celá republika pořádně závidí," řekne se slyšitelným úsměvem moderátor Kevinovi." "Pokusím se," odpoví stále nejistě Kevin.
"Vážení posluchači, máme tady prvního šťastného výherce v naší soutěži, kterým je mladý sympatický muž. Máte velkou radost z výhry?" "Hurááá mám obrovskou radost, že díky vašemu rádiu jedu na Havaj," zakřičí Kevin do rádia. "Co doporučíte ostatním zájemcům o výhru?" zeptá se moderátor Kevina. "Rozhodně raději volejte z pevné linky, protože zpoždění, které vzniká při přechodu z mobilní do pevné sítě vám nedává příliš mnoho šancí," lže Kevin milionům posluchačům v celé zemi. "Tak si to pěkně užijte a dál poslouchejte naše rádio, i když podruhé vyhrát nemůžete." "Nashledanou," řekne Kevin a ukončí svoje první živé vysílání v životě. Počká ještě několik vteřit a přepínač vrátí zpět. Rádio má opět svoji původní linku. Až teprve teď dostane Kevin záchvat obrovské radosti z výhry. Ale největší radost má z toho, že výhru získal svým geniálním podvodem. Až záchvat radosti odezní, vrátí zde všechno do původního stavu, včetně linek v obouch skříních a odejde domů. Asi za hodinu se vydá do rádia pro poukaz na dovolenou snů. Tam také všechno proběhne naprosto hladce a Kevin odchází se dvěma poukazy pryč. Ale s kým pojede? Vzpoměl si na ožralou krásku, které něco podobného slíbil. Vezme mobil a zavolá na její číslo. "Nazdar, nechceš se podívat na Havajské ostrovy? Mám u sebe dva poukazy, jeden pro sebe a druhý pro tebe," řekne klidně Kevin do telefonu. "Děláš si srandu?" "Ne, myslím to vážně," kontruje Kevin. "Přijď hned do té hospody, kde jsem tě poprvé uviděl!"
Asi za deset minut, téměř současně vejde Kevin i jeho nová společnice do restaurace a Kevin jí předá poukaz na zájezd snů. "Teď pro změnu bych se s tebou chtěl pomilovat já," řekne Kevin tentokrát již střízlivé krásce. "Doufám, že mně nedáš košem stejným způsobem jako já minule," řekne s úsměvem Kevin. Prožili pak spolu mnoho bouřlivých nocí plných vášní. Jednoho dne pak odjeli na letiště, kde již čekalo jejich letadlo směr New York, které pak bude pokračovat na Havajské ostrovy. "Život je krásny, ale jen tehdy, když to s ním člověk umí," pomyslel si Kevin právě v okamžiku, když se jejich letadlo bezpečně odlepilo od země.