Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Povím vám příběh, který se udál už velice dávno. Vypráví o muži jménem John Brown, který kdysi pobýval na území zvaném Wildriver kdesi v Americe.

Na první pohled se John Brown od ostatních lidí v okolí velice lišil. Měl delší, téměř bílé vlasy, modrošedé smutné oči, ani velký ani malý nos, nenápadná ústa a v obličeji spoustu vrásek, které prozrazovaly, že toho již ve svém životě hodně prožil. Byl střední postavy a spíše hubený.
Když ho někdo zahlédl, byl neoholený, špinavý a na sobě měl starý záplatovaný kabát hnědé barvy. Pod ním byla vidět kdysi bílá košile, která postupem času zežloutla, a šedé potrhané kalhoty. Boty neměl, takže chodil bosý. Okolo krku nosil uvázaný černý šátek a na hlavě starý klobouk.
Bylo mu osmdesát let. Bydlel v chaloupce vysoko v horách, izolovaný od lidí, mezi které už dlouho nechodil.

Lidé o něm říkali různé zvěsti. Kdysi to býval velice uznávaný a přátelský muž. Žil šťastně se svou manželkou a malým synkem. Oba dva nade všechno miloval a žil jen pro ně. Jednoho dne si všichni tři vyrazili na výlet do hor, ale v půli cesty je zastihl silný déšť s vichřicí. V té době se nacházeli přímo nad strmým údolím, a jak se snažili opatrně našlapovat, podjela jeho synkovi noha a ten okamžitě začal padat dolů ze srázu. V posledním okamžiku se zachytil vyčnívající větve. Johnova manželka, která šla za synkem, se mu okamžitě snažila pomoci, a tak mu podala ruku. Prudký déšť jí přitom narážel do obličeje, ale ona se nevzdávala. Když už se téměř drželi za ruce, najednou se seshora přímo na Johnovu manželku a synka vyřítil vyvrácený strom. John nezaváhal ani vteřinu a snažil se strom jakkoli zastavit. Bohužel strom byl velmi těžký. Johna odhodil na stranu a dál se řítil na jeho manželku a synka. Říká se, že manželka synka vytáhla, ale zasáhl je valící se strom a oni oba dva na místě zemřeli. Johna našli později opodál obyvatelé z městečka, kteří mladou rodinu postrádali. Odnesli jej s sebou zpět do městečka, kde se o něj postarali, protože byl velice těžce zraněný. Strávil zde několik měsíců, než se úplně uzdravil. Za tu dobu se velice změnil. Ze šťastného, usměvavého a přívětivého člověka se stal smutný, nešťastný a uzavřený. Ztratil vše, co nadevše miloval a na čem mu kdy v životě nejvíce záleželo. Neměl už pro koho žít, a tak jednoho dne z městečka odešel.

Čas pomalu ubíhal, ale všechno se změnilo, když se do městečka přistěhovala mladá rodina s malým chlapcem jménem George. George byl zvídavý chlapec, jenž miloval přírodu a rád se v ní sám toulal. Při jednom ze svých dobrodružství ho náhle zastihl déšť se silnou vichřicí. Nacházel se zrovna nad strmým údolím, kde se před lety stala ona tragédie. Tu si všiml jakési postavy nedaleko od něj, lekl se, podjela mu noha a on začal padat dolů. Naštěstí se zachytil vyčnívající větve a snažil se na ní udržet. Náhle jakoby pocítil, že ho něčí ruka pevně drží a vytahuje nahoru. Když se ze všeho trochu vzpamatoval, začal si prohlížet onu záhadnou osobu, která ho zachránila. Byl to starý muž střední postavy a spíše hubený. Na sobě měl starý záplatovaný kabát, zažloutlou košili, šedé potrhané kalhoty, okolo krku uvázaný černý šátek, na hlavě starý klobouk a byl bosý. Ten muž tam stál a díval se na něj prázdnýma vyhaslýma očima. George byl v šoku a nevěděl, co má říct nebo udělat, a tak tam mlčky stáli a dívali se jeden na druhého. Po chvíli se muž otočil k odchodu. George stál stále na jednom místě jako přibitý. Najednou si něco uvědomil a zavolal: "Děkuji!" Muž se náhle zastavil a pomalu se otočil. Na jeho výraz, který George spatřil, už nikdy nezapomněl. Ten starý muž, jenž ho zachránil, plakal. Tento okamžik byl pro oba velmi silný. Muž se nakonec otočil a beze slova odešel.
Geoge se vrátil zpátky do městečka, ale na starého muže musel stále myslet. Svěřil se se svým zážitkem rodičům a ti mu celý příběh starého Johna Browna vyprávěli.

Druhý den se George vypravil na to samé místo jako včera s cílem opět se setkat s Johnem Brownem. Byl mile překvapený, když Johna uviděl sedět na okraji strmého údolí. Pomalými kroky došel přímo až k němu a sedl si vedle něj. Od této chvíle tam spolu sedávali každý večer.
George pomalu dospíval a mezitím se s Johnem spřátelili. Jednou, když zase seděli na okraji strmého údolí, řekl John Georgovi: "Nikdy jsem Ti nepoděkoval za to, co jsi udělal. Za to, že jsi se vrátil."
Z oblohy zmizel poslední sluneční paprsek a s ním odešel i John Brown...

Z George se stal úspěšný mladý muž, oženil se a narodil se mu syn, kterého pojmenoval John. Když John povyrostl, vyprávěl mu jednoho večera George o Johnu Brownovi. Od té doby se tento příběh vypráví z pokolení na pokolení až dodnes.