Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vilém byl mladý muž, kouzelník, který chtěl prorazit ve světě jako showman, většinu svých dní trávil na ulici, kde za pár korun předváděl jednoduchá "kouzla" pro obecenstvo, které zrovna procházelo. Večery poté trávil v knihovně, kde si četl různé knížky s nadějí, že jednou najde takovou, která ho naučí kouzlit doopravdy. Létá mu tenhle způsob života dostačoval, žádný luxus to nebyl, ale dělal, co ho baví a naděje ho neopouštěla.

Jednoho večera si k Vilémovi v knihovně přisedl starší pán. Měl šedé dlouhé vousy, znaménko na levé tváři a obrovské uši, ale co bylo nejvýraznější na tomto muži, byly jeho oči. Jedno oko měl smaragdově zelené a druhé modřejší než jakýkoliv oceán či obloha. Neznámý muž si začal s Vilémem povídat.
"To, co se tady snažíš najít, tu nenajdeš," řekl starý muž.
Vilém nereagoval, ale po chvilce ho zvědavost přemohla.
"Vy snad víte, co hledám?" skepticky se tázal.
Bezejmenný muž vytáhl z vaku starou knížku. Na první pohled nebylo možné určit ani název, ani autora. Vilém knížku otevřel a začal si v ní číst.
"Je tohle všechno vážně pravdivé?" téměř vykřikl. V knížce byly explicitně popsány způsoby, jak pracovat s jakousi temnotou a být tak schopný například pohybovat s předměty či měnit malé živočichy v neživé věci.
"Nech si ji, přinesla mi víc utrpení než radosti," pronesl vousatý stařec.
Vilém se nad větou starého muže nepozastavil ani na sekundu. Popadl knížku a pádil domů. Celou noc si četl svou novou knihu, nemohl se dočkat svého dalšího vystoupení, které se tentokrát mělo konat v malém sále, zhruba před sto lidmi.

Vilém začal svoji show proměnou žáby v hrušku, poté nechal zmizet celý stůl a pak si zavolal svoji asistentku. Diváci šíleli a nemohli se dočkat dalšího triku. Ten spočíval v přesunu osoby z uzavřené nádoby ven. Na všechna kouzla bylo potřeba říct zaříkadlo a ani tohle nebylo výjimkou. Vilém začal pronášet naučené zaříkadlo tak, jak bylo napsané v knížce, ale výsledek, který očekával, se nedostavil. Pokusil se o to ještě jednou, ale nic se nezměnilo. Vilém, nervózní, že by mohla jeho asistentka utonout, začal pronášet jedno zaříkadlo za druhým. Obecenstvo začalo panikařit, již uběhla více jak minuta a asistentka se pořád nacházela v uzamčené nádobě. Zoufalý kouzelník si vzpomněl na poslední kouzlo napsané v knížce. Jednalo se o velmi mocné zaříkadlo. Byla u něj ale napsána jedná poznámka: "Nepoužívat za žádných okolností!"
Vilém neuposlechl radu napsanou ve knížce a zaříkadlo pronesl. Chvíli se nic nedělo, poté pod Vilémem vzplanula malá jiskra, krátce nato začal celý sál hořet, jeho asistentka zmizela, ale nebylo zřejmé kam, a Viléma začaly chytat stíny ze všech směrů a pomalu jej unášely do země. Diváci začali šílet, hnali se okamžitě k východu. Nikdo nebral ohled na nikoho, lidi po sobě šlapali, bili se, snažili se udělat cokoliv, aby se dostali ven.

Druhý den se o incidentu psalo v novinách: "11. listopadu 1928 vypukl požár v malém sále v Dortmundu. 16 lidí utrpělo popálení 2. či 3. stupně, 24 lidí popálení 1. stupně, 45 bylo lehce zraněno, 8 zemřelo a 7 se pohřešuje, včetně Viléma Flagitia a jeho asistentky."