Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Snažíme se přejít silnici, je velký provoz. Na semaforu naskočí červená, chytnu malou sestřičku za ruku a jdeme, když v tom se ze zatáčky vyřítí nějaký blázen ve Fiatu. Dál už si pamatuji jenom tupou ránu a pak už nic! Někde ležím, asi spím, zdá se mi, že vidím bílé světlou na konci nějakého černého tunelu a slyším vzdálené hlasy. Po chvíli hlasy utichnou a světlo září víc a víc. Nějaká jakoby nadpozemská síla mě zvedá z postele. Otevřu oči, stala jsem se duchem svého vlastního já, a přede mnou stojí anděl, má dlouhé vlasy, velká třpytivá křídla a průzračné oči! Chytne mne za ruku a odvádí mě od postele. Stojím tam s ním a vidím, jak kolem mé postele běhají lékaři a snaží se mne oživit, rodiče pláčí a přístroje nepřetržitě pípají... Po chvíli zmatek utichá, rodiče už nepláčí, jen se ptají: "Proč?" Anděl mě vezme za ruku a řekne: "Pojď!" Naposledy se otočím a řeknu: "Sbohem!" Najednou se vznášíme, letíme výš a výš, až jsme se ocitli v oblacích. Když už jsem začala uvažovat, kam letíme a kdy tam budeme, začalo se s námi vše točit a houpat. Po chvíli vše ustalo a my se ocitli v krásné prostorné zahradě, plné rostlin, zvířat, ptáků a slunečního svitu. "Jsi v Ráji!" řekl anděl a zmizel...