Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Opava je vskutku krásné město. Najdeme tu například kostel sv. Vojtěcha, Sobkův palác, kostel sv. Hedviky, obchodní dům Breda a další významné stavby. V Opavě také žili známé osobnosti jako Prokop Lucemburský, Matyáš Korvín, Karel Dorasil, Tomáš Svěrák a další. Opava má dnes 57 772 obyvatel a mezi nimi se nachází i pan Jarní. Pan Jarní je profesorem na zdejším gymnáziu. Na tomto gymnáziu vyučuje archeologii a biologii. Má poměrně spokojený život.

Až do jednoho pátku, kdy dostal podivný dopis. Našel jej na svém stole ve škole po vyučování. Obálka neměla žádnou adresu, takže ji sem musel dát někdo osobně.

Pan Jarní uchopil nůž a s jeho pomocí otevřel obálku. Z ní rázem vypadl na podlahu nějaký papír. Starý muž se trochu namáhavě ohnul, aby sebral obsah obálky. Pak si sedl za svůj stůl a rozevřel listinu. Panu Jarnímu se najednou zjevil ve tváři velmi překvapený výraz, jelikož na papíru stálo ručně napsaným písmem: "Buďte dnes v deset hodin u skály za městem, která vypadá jako indián, bližší informace tam!"

Starý muž položil kus papíru na stůl a koukl se na hodinky. Byly čtyři hodiny, čili má čas ještě šest hodin. Pan Jarní si myslel, že si z něj studenti dělají legraci, a tak to bral s humorem. Ale přesto požádal svého kolegu, pana profesora Karlíka, jestli by s ním na to místo nezašel, kdyby to byla nějaká levárna. Panu Karlíkovi se to sice zdálo divné, leč svého kolegu neodmítl.

O půl desáté se sešli u toho kamene, naštěstí byl ze všech největší, tudíž byl lehce rozpoznat. Profesoři si sedli na malý kámen a vyčkali na příchod další osoby, pro ně zatím neznámé. K desáté hodině se oba pánové už trochu báli a byli dost na nervy. Po desáté hodině už pomalu pochybovali o příchodu někoho dalšího. Ve čtvrt na jedenáct byl už pan Jarní natolik nedočkavý, že začal kopat do skály, jaký že je hlupák, protože uvěří každé volovině.

Znenadání se kus skály ulomil a spadl někam dovnitř. Pan Karlík zbystřil a spolu s kolegou nakoukl dovnitř. Ovšem hned zase odvrátili zrak, neboť je oslnila silná záře. Poté nakoukli podruhé a spatřili hromady zlata. Mince, poháry, sošky, vázy, prostě vše bylo zlaté. Profesoři ihned zavolali policii, aby nález zajistili.

Zlato pak skončilo v opavském muzeu, kde zjistili stáří všech cenností - přes tisíc let. Profesoři získali odměnu. I když dodnes se neví, kdo napsal ten dopis. Zdali si z nich někdo opravdu udělal jen srandu, nebo se jen opozdil...