Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Na jedné planetě, která se nachází daleko od té naší, bylo pouze jedno město. Zbytek totiž tvořily moře a lesy. V tomto městě žil jeden mladík. Pořád se pokoušel dostat z města, protože se toužil podívat i do jiných končin, ale početná a silná stráž nesměla z města pustit ani myš. Obyvatelé si museli připadat jako v pasti.

Již zmíněný mladík nepřestával doufat a pořád vymýšlel plány, jak se dostat na svobodu. Město obklopovala vysoká zeď a na jejím vrcholu stály hradby, kde hlídali strážní. Jeho dům ležel u zdi, a tak ho napadl další plán. Mohl by se prokopat přes zeď přímo z jeho domu. Sehnal si tedy lopatu, krumpáč a dal se do díla. Prokopával se dlouhé dny, týdny, ba měsíc, až měl konečně hotovo. Poté ucítil vůni volnosti a nicnedělání.

Utíkal od města jako pomatený. Když už nebylo možné jej zahlédnout, odpočinul si. Naštěstí nebyl stráží vůbec zpozorován. Kolem něj rostly tisíce stromů s podobou zcela stejnou a v dáli šlo rozpoznat, jak šustí voda. Mladý muž šel tedy pořád rovně, občas narazil na křoví či na kameny, ovšem nebylo těžké je překonat. Pocítil však zklamání, myslel si, že narazí na něco zajímavějšího a užitečnějšího, jenže široko daleko bylo jen pořád to samé - stromy, křoviny, kameny...

Už ho to nebavilo a chtěl se vrátit zpět do města. Narazil bohužel na problém. Vše bylo vskutku tak podobné, až nevěděl, kudy vlastně předtím šel. Běžel jedním směrem, pak zase druhým a pomalu ztrácel nervy. Snažil se volat nebo rozdělat oheň, aby ho podle kouře nalezli, nebylo to však nic platné. Sedl si na kameny a přemýšlel co dál.

V jednom okamžiku zahlédl své stopy směřující někam pryč od něj. Zkusil je proto sledovat. Povedlo se mu to. Vyšel na světlo a spatřil vysokou zeď s vykopanou dírou pod ní. S její pomocí se dostal zpátky do svého bytu a zase ji zasypal. Odteď se už nikdy nepokusil utéct z města a vážil si ho mnohem více.