Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Probudila jsem se a polilo mě horko.
"Uf, to byl jen sen," pomyslela jsem si. Na budíku blikalo 03:36 a dveře mého pokoje se začaly otevírat.

"Ale ne, je to tu zas," proběhlo mi hlavou, ale to už můj otčím seděl na kraji postele a jeho ruka se pomalu sunula pod mou přikrývku.
"Dobré ráno, dceruško." Ten hlas mi byl právě tak odporný, jako ty slizké ruce. "Pojď, uděláš tatínkovi po ránu radost..."

"Ne, už nikdy ne!" Něco se ve mně zlomilo. Vyběhla jsem z pokoje, popadla jen bundu, boty a baterku a pádila před dům. Kousek od našeho domu rostl malý lesík, vběhla jsem mezi stromy a doufala... Ani nevím v co... Že mě nenajde? Nebo že na to zapomene? Utíkala jsem úzkými lesními cestami, svítila si na cestu malinkou baterkou a pak jsem zakopla o kořen. Slyšela jsem, jak se ke mně blíží, vstala jsem, utíkala dál...

"Dej mi pokoj," křičela jsem a čím dál tím víc jsem se bořila do měkké půdy lesní cestičky.
V blátě mi uklouzla noha a já se svezla na cestu. Otčím už byl u mě. Noha, kterou jsem si při pádu poranila, pekelně bolela, ale to nebylo nic proti ranám od nenáviděného tyrana. Jednou rukou ze mě rval oblečení a druhou mě bil po celém těle...
"Nech mě, prosím, nech mě být..." A najednou...

Probudila jsem se a polilo mě horko. "Uf, to byl jen sen," pomyslela jsem si. Na budíku blikalo 03:36 a dveře mého pokoje se začaly otevírat.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/poviedky/podivna-noc.html