Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Věřte, nevěřte, svět neexistuje. Svět nahradila obrovská žhavá koule, která pohltila všechno obyvatelstvo. Vzniklo to v důsledku srážky magmatického tělesa se zeměkoulí, čímž zanikly všechny moře, všechny pevniny i všechno podnebí. Z naší země nyní stoupají obrovské plameny, jež osvětlují celý vesmír.

Jen jediný člověk přežil, doktor James Godhook, který sestrojil bezbariérovou raketu odolnou vůči každému výbuchu. To on předvídal konec světa, tehdy jej nikdo nebral vážně, pochopili to, až když těleso bylo na dohled pomocí teleskopu, jenže to už bylo pozdě. Svět již nedovedl uskutečnit jistá obranná opatření. Pouhý Godhook, profesor na univerzitě v Cambridge, to věděl mnohem dříve než ostatní, tudíž měl dostatek času sestrojit vesmírnou loď.

Doktor učil fyziku i matematiku, ovládal tedy plně fyzikální počty, podle nichž určil, co se má nevyhnutelně stát. Nyní je jediným člověkem v celé galaxii, život mimozemšťanů není doposud jednoznačný, takže může být posledním živým tvorem vůbec. Sám moc dobře věděl, že lidstvo zanikne, protože lidé nejsou hermafrodité, k rozmnožování potřebují dalšího člověka. Navíc zanikla i voda, jídlo, bez nichž je život nemožný. Na lodi měl zásoby tak na dva měsíce, co ale potom? Jedinou spásnou možností by byla sebevražda, ovšem toho se doktor zase bál. Může žít de facto půl roku, kdyby se uskromnil a pak zemřít žízní či hladem. Nebo může objevit planetu, kde se nachází život, kde může být voda i jídlo, jenomže tamní obyvatelé nemusí být přátelští, naopak mohou na doktora i útočit. Možná, že měl zemřít spolu s lidstvem, změnil si sám sobě osud, za což musí zaplatit.

Godhook mířil svou lodí směrem k dalším planetám, podle určitých zpráv měla být na planetě Mars voda. Doposud ji však nikdo neochutnal, takže může být infikovaná. Ale říká se, že kde je voda, tam je i jídlo.

Doktorova raketa byla zařízena poměrně skromně. Měla celkem dvě patra, při čemž v tom prvním se nacházela řídící místnost a ve druhém postel s kuchyní, záchod byl v podpalubí, kde se skladovaly i zásoby. Doktor překvapivě často pobýval v řídící místnosti, kde zároveň pozoroval i okolní vesmír.

Osobně vesmír nikdy neviděl, jen z dostupných fotek, nyní mohl kdykoliv spatřit všechny planety i se samotným sluncem, i když přibližovat se ke slunci nechtěl, netušil, zda by takový nápor tepla jeho raketa vydržela.

Když se doktor blížil k Marsu, musel pomalu začít snižovat rychlost. Při přistání si musel dát pozor zejména na výběr vhodného prostoru, aby raketu neponičil nebo aby se nepřevrátila. Navíc musel mít rychlost nastavenou na nejnižším bodě, při tvrdším dopadu by loď téměř jistě explodovala.
Přistání ale naštěstí dopadlo dobře.

Doktor musel pochopitelně počítat i s kyslíkem, na žádné jiné planetě už není vzduch, takže si Godhook oblékl podobný kostým jako měli kosmonauti. Do ruky si dal harpunu pro případ obrany. Ušel zhruba deset kroků, když spatřil ledovec, malý ledovec vysoký asi 1 metr, široký půl metru. Okamžitě vzal sekyru z ramene a utíkal k němu. Jakmile však na místo doběhl, ledovec se rozprskl, ani kousíček ledu po něm nezbyl. Nedovedl si to vysvětlit, nechápal to, přestože by to jako doktor-poloviční vědec měl vědět.

Pohlédl poté na další ledovec a ihned k němu přiběhl. Ani nečekal, aby zjistil, jak tvrdý je ani kolik má zhruba šířky i výšky, prostě sekal, sekal a sekal. Až nakonec vysekal jeden kousek, popadl jej a utíkal zpátky k raketě. Dva metry před vchodem do lodi se ledovec opět rozprskl. To už doktora dost rozhněvalo, vzteky sekl sekeru do země. Pak odešel zpátky do rakety, kterou posléze nastartoval a z planety odletěl. Z dálky byla vidět sekera v zemi, čím dále byl, tím se dohled na zem Marsu vzdaloval, až nakonec byla vidět jen hnědooranžová koule.

Doktor nyní mířil na Měsíc, zde se měly nacházet různé technologické pozůstatky po lidech, přinejmenším alespoň americká vlajka. Měsíc dnes už neosvětluje planetu, přes ohnivé žáry by byl těžko vidět, Měsíc je tedy bezcenný, přesto by tam mohlo něco býti, člověk nebo robot. Měsíc měl víceméně hornatý terén, tu a tam se na něm objevovaly díry vypadající jako hluboké rokle. Doktorovi se nakonec povedlo najít místo vhodné pro přistání. Už z okna ale uviděl spoustu spálených předmětů, ze kterých nevycházel kouř, na Měsíci je to celkem jasné. Jakmile Godhook vystoupil, spatřil ohořelé zbytky malých vozíků, robotů i technických budek spadlých z tyče. Všechny tyto přístroje vybuchly. Byly totiž připojeny k Zemi, která svým výbuchem dala jasný signál i sem, zkrátka když stroj vybuchne na jednom konci, zničí se i na druhém. Tím pádem tu nemohl vůbec nic objevit, nepočítaje americkou vlajku.

Při odchodu zpátky do rakety ho napadlo, že existují družice, ve kterých musí někdo nebo něco být, aby mohl být vysílán signál po planetě. Pak se otočil a uviděl přistávat na Měsíc vesmírnou raketu. Okamžitě počal utíkat k místu přistání oné rakety. Z vesmírné lodi vyšla jedna žena a jeden muž. Godhook se od nich dozvěděl, že i oni spatřili to těleso a utekli daleko od Země, tak daleko, že je nemohl doktor na začátku ani vidět, pak i je napadlo, že na Měsíci by mohlo něco být, a tak se vydali zpátky, přistáli a vtom už u nich byl doktor.

Život tedy nebyl u konce, mohlo dojít k rozmnožování, což už druhý muž učinil těsně po konci světa. Za 8 měsíců se zrodí další život, bohužel se z lidí musí stát kanibalové, aby přežili, takže doktora nakonec usmrtili, protože byl pro ně vlastně jídlem. Lidé poté žili na Měsíci po celá staletí, bohužel museli vždy sníst svého otce či matku. Vznikali ukrutné hanebnosti, ale lidé byli zachráněni. Lidstvo pak žilo dalších několik tisíciletí, pak nastal další konec, konec galaxie, konec všeho.