Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Možná se vám už taky někdy stalo, že vás vaše sny vzaly na neobyčejnou cestu..." Tato slova se rozezněla sálem, na který jsme se s mou kamarádkou Kate vydaly. Byla to přednáška slavného doktora Whitea, jenž přicestoval až z Los Angeles. Na tuto přednášku jsme se z Kate těšily už půl roku. poslední týden před přednáškou jsme o ničem jiném už skoro ani nemluvily.
Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Jsme tady! Nemohly jsme se odtrhnou od slov doktora Whitea. Doslova jsme hltaly každé jeho slovo.

O přednášce jsme s Kate uvažovaly o pár klíčových informacích, a najednou jsem si vzpomněla na můj sen, který jsem chtěla Kate říct. Ta byla celá natěšená, a tak jsem začala: "Kate, nedovedeš si představit, co se mi dneska v noci zdálo. Jsem z toho pořád vedle. Zdálo se mi, že jsem se ocitla na ulici. Hodiny zrovna odbily půlnoc. Byla jsem sama. Připadalo mi, že jsou to ulice Prahy. Byla jsem oblečená v plesových šatech. Pomalu jsem kráčela vpřed, když tu najednou jsem před sebou spatřila pouliční lampu a pod ní někdo stál! Opíral se o ni. Zastavila jsem se. Byl to muž. Když mě uviděl, narovnal se a začal jít pomalým krokem ke mně. Měl na sobě lakýrky, černý oblek a klobouk, takže jsem mu neviděla do tváře. Najednou jsem si povšimla, že má za zády ruku. Polekala jsem se, ale byla jsem tak překvapená, že jsem ze sebe nemohla vydat ani hlásku. Když přišel ke mně, sklopil hlavu a dal mi květiny. Byly to rudé růže. Čichla jsem si k nim, ale jakmile jsem mu chtěla poděkovat a zeptat se, kdo vlastně je, zmizel. Pak jsem se probudila."

Kate byla úplně vedle. Začala snít o tom, jaké by to bylo, kdyby se něco takového stalo ve skutečnosti. A já na to řekla: "Proč ne? Vždyť i sám dr. White říkal, že sny se stávají realitou. Jen v ně musíme věřit a dát jim k tomu prostor."