Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Miláčku, musíme být pořád doma?"
"Jo musíme, protože mě nebaví s tebou nikam chodit!"
"Proč to nemůže být jako před dvaceti lety, když jsme se vzali? Chci zase jezdit na dovolené, na večeře nebo se jen tak procházet po parku, jako dřív!"
"To bys musela zhubnout 20 kilo a dát si plastiku!"
"Ty se mnou nechceš nikam jít, protože jsem o dvacet let starší? Že se nestydíš, tak teď jsi mě urazil!"
"Nestydím!" řekl manžel.
Klára utekla s pláčem do ložnice.
"Ach jo, to jsem asi zase přehnal," uvědomí si svoji chybu, zvedne telefon a volá do nejdražšího hotelu v Praze.
"Dobrý den, chtěl bych rezervaci na příští víkend, je mi jedno, kolik to bude stát."
"Ano pane, může být pokoj s vířivkou, bazénem, výhledem na město a s kompletním servisem?"
"Ano jistě, děkuji."
"Rezervace bude na jméno?"
"Polák!"
"Ano, dobře pane, budeme se těšit na Vaši návštěvu, na shledanou!"
"To já děkuji, na shledanou" a položí sluchátko. Manžel je spokojený, ale i naštvaný, protože musí zaplatit hodně peněz, aby si zase udobřil manželku. Zvedne se jde do ložnice za ní. Klára pláče.
"Lásko neplač, na víkend jsem zamluvil hotel a budeme mít celý víkend jen pro sebe, děti dáme k babičce."
"Ty si jako Pepane myslíš, že když budu s tebou zavřená v hotelu, zapomenu na ty urážky, co jsi mi řekl?" a utekla pryč, šla se ven projít. Venku pršelo, ale přesto šla přemýšlet, byla celá promáčená, ovšem už jí to bylo jedno. Potkala opuštěnou kočičku a začala si s ní povídat. Vtom okamžiku poznala, jaké to je, když ji nikdo neponižuje a neubližuje. Kotě si vzala s sebou domů, protože jedině s ním jí bylo dobře. Aby udělal Pepan manželce a dětem radost, tak si kotě nechali.
Byl pátek a manželé se balili na dovolenou do hotelu.
"Pepo, kde máme ty kufry?"
"Nevím!"
"Tak ti teda děkuju, že jsi mi poradil, to nestihneme!"
"Ale stihneme, kdyby sis nefoukala hodinu hlavu, tak bysme to stihli!"
"No a kdybys TY nespal do dvanácti a něco mi taky pomohl, už bysme mohli jet!"
"Dej mi pokoj, taky nemusí jet nikam!" řekl naštvaně.
"Tak dobře, nemusíme platit tolik peněz za hotel, když se můžeme hádat doma, že jo!?"
"No vždyť jo, tak nikam nejedeme!?"
"S tebou nikam nejedu!"
"Tak dobře, jdu tam zavolat a ruším rezervaci."
"Dobrý den, ruším rezervaci na tenhle víkend, je to na jméno Polák."
"Ano pane, zálohu Vám pošleme do týdne zpátky."
"Děkuji, na shledanou."
"Tak a je to, teď už nejedeme nikam."
Tak se manželé zase pohádali a nakonec nikam nejeli...