Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Na večeři si Ted a David nandali spoustu jídla, aby získali zpět energii, kterou vyčerpali u bazénu. Bára jim zatím vyprávěla, co dělali u moře. Katka moc nemluvila, vypadala unaveně a i Tedovi se zdálo, že i trochu smutně. Zeptal se jí, proč je tak smutná, ale ona jen odpověděla, že je unavená ze sluníčka. Po zbytek večeře toho nikdo moc nenamluvil. Holky - hned jak dojedly - šly na hodinu latinskoamerických tanců, které probíhaly zadarmo v hotelu. Tadeáš s Davidem ještě šli k baru, u kterého si povídali s Lindou a Petrou, které pozvali na drink. Do pokoje se vrátili okolo půl desáté, akorát při vyhlašování večerky. Všichni ze stodvanáctky si ještě povídali, hlavně o tom, co dnes prožili u bazénu. Ted také vyprávěl vše o včerejším večeru Martinovi, který vůbec o ničem nevěděl. Během toho povídání Tadeáše nejednou napadlo, že zavolá Katce a alespoň jí popřeje dobrou noc. Když byl rozhodnut raději nevolat - co když už Káťa spí - rozezněl se na pokoji zvuk telefonu. Tadeáš se rychle vrhl k přístroji a zvedl sluchátko.
"Haló," řekl do sluchátka.
"Ahoj, tady Katka. Nevzbudila jsem tě?"
"Ne, my si ještě stejně povídáme."
"Já...já jsem ti chtěla jen popřát dobrou noc."
"Jo, děkuji, tobě taky."
"No, tak dobrou. Ahoj."
"Počkej! Nepokládej to ještě, prosím, nebo tobě se už chce spát?"
"Ne, nechce. Vlastně jsem volala protože nemůžu usnout a nudím se."
"Mně se ještě rozhodně spát nechce. Docela mě překvapilo, jak jsi byla u večeře nějaká smutná. Nevěřím, že to bylo jen z únavy."
"Máš pravdu, nebylo. Víš, dneska byl pro mě takový divný den."
"Proč? Mně připadal super. Byla pohoda a legrace."
"No jo, tys byl u bazénu, tam možná byla, ale na té pláži byla nuda. Všichni jen leželi a opalovali se. Nebyl tam nikdo, kdo by se se mnou bavil. Bára se bavila jen s ostatními holkami a já se nudila. A ráno to taky nebylo nic moc, ani volejbal se nedal hrát a ty ses se mnou vůbec taky nebavil."
"Mně připadalo, že se se mnou nechceš bavit. A na té jižní pláži byla opravdu docela nuda, ale co tancování? To tě baví, ne?"
"To bylo dobrý, ale chodí tam jen šest holek, takže tři 'páry'. Ale zítra je soutěž v latinskoamerickém tanci."
"Dneska byl pro mě dobrý den, hlavně u bazénu. Škoda žes tam nebyla."
"Jsme tu kvůli moři, do bazénu můžu jít doma, proto jsem šla k moři. Kdybys byl na té pláži taky, nejspíš by taková nuda nebyla."
"A co tam jít teď?"
"Teď, ve čtvrt na dvanáct v noci?"
"Proč ne? Trenéři už snad spí a přes recepci se nějak proplížíme. Lepší je povídání z očí do očí než po telefonu. Přes drát nevidím tebe a výraz tvého obličeje, očí, které umí někdy vyjádřit pocity lépe než slova. Jestli ti připadal nudný dnešní den, pojďme si užít alespoň noc."
Na chvíli bylo ticho. Katka přemýšlela a Ted netrpělivě čekal na odpověď.
"Tak dobře," řekla po chvíli Káťa. "Sejdeme se na chodbě. Jen si něco obleču."
"O.K.," řekl Tadeáš, položil sluchátko, rychle si oblékl mikinu a bez sebemenšího vysvětlení pomalu a potichu otevřel dveře. Zmizel na chodbě a opět je opatrně zavřel. Nechal Martina i Davida s dokořán otevřenými ústy a udivenými pohledy v pokoji samotné.
Ted ani nemusel moc dlouho čekat. Za přibližně dvě minutky se potichu otevřely dveře na konci chodby, na kterých visela zlatá cedulka s číslicí 116 a z nich vyšla Katka. Co nejtišeji spolu sešli po schodech až k recepci. Naštěstí v hale nikdo nebyl. Rychle jí proběhli a zastavili se až za plotem, který ohraničoval pozemek hotelu. Teď byli volní. Mohli dělat cokoliv a jít kam se jim zachtělo, ale jim stačilo, že byli spolu a kam jdou už stejně měli vymyšlené. Pomalu se vydali směrem k severní pláži, která byla jen kousek od hotelu. Pár metrů šli po chodníku, až došli k malému svahu, pod kterým už ležela jen pláž a za ní moře. Dolů sešli po betonových schodech vedoucích na pláž a sedli si na písek. Tak seděli a povídali si o všem a o ničem, o tématech vážných i veselých. Katce to i ve tmě slušelo. Měla džíny, mikinu a na ní - protože už přeci jen bylo chladněji - světlou šustivou bundu. Kaštanově hnědé vlasy jí padaly do obličeje, že si je co chvíli ladným pohybem, který dívky dokáží dovést k dokonalosti, urovnávala zpátky za ucho. Cudná roztomilost ve spojení s neodolatelně krásným, panensky čistým pohledem světle modrých očí, ve kterých se odrážela všechna krása nočního nebe posetého hvězdami, zapůsobila na Tadeáše jako nečekaně velmi silná zbraň. Zahodil všechny zábrany a jemně, ale rychle Katku políbil na rty.
"Promiň, ale když jsem s tebou, tak je mi dobře. Tak moc, že nemyslím na nic špatného ani dobrého. Mé srdce i myšlenky právě prožívají chvíle, které v mé paměti snad dlouho zůstanou. Mám pocit, že mi nic nechybí a kdyby se stalo cokoliv, třeba někdo vysál kyslík ze vzduchu, byl bych mezi posledními, kdo by si toho všiml," řekl Ted nedívaje se jí do očí. Zhluboka se nadechl a pokračoval: "Třeba právě teď je neteplejší noc, kterou jsem tu zatím zažil, ale já se třesu po celém těle, snad i trochu koktám, jako v mrazu. Potom mě zase poleje horko žhavější než paprsky egyptského slunce na Sahaře v pravé poledne. Pak se zase cítím jako na severním pólu, kde neexistuje kompromis mezi spalujícím horkem a ledovou zimou, při které se i ruská vodka mění během vteřiny v led. A to vše jen kvůli tomu, že jsem s tebou. Když takhle spolu sedíme, povídáme si a ty mi řekneš něco hezkého, třeba jen maličkost, mám chuť dlouhé hodiny tě držet v náručí a líbat. Šťastnější chvilky by nikdo v mé paměti nenašel. Kdybys mi naopak řekla špatného, byl bych schopen svůj život na místě skončit. Skočit do moře, utopit se v tom, co mi doteď připadalo jako ta nejromantičtější věc na světě," opět se na chvíli odmlčel, zhluboka nadechl a dokončil svou zpověď: "Pochopím, jestli se budeš chtít vrátit."
Káťa ho celou dobu v tichosti sledovala s nepopsatelným výrazem v obličeji.
"Ne, určitě se nechci vrátit. To všechno, co jsi řekl, je moc hezké. Nedokázala bych to tak říct, ale cítím to samé. Je mi s tebou dobře. Připadá mi, že si rozumíme. Mohu si s tebou povídat snad úplně o čemkoliv. Jak jsem řekla, neumím to vyjádřit jako ty, ale znám něco, co to vyjádří nejlépe." Pohladila Teda po tváři a co nejněžněji ho políbila. Ještě několikrát se dlouze políbily, a pak už si jen užívali jeden druhého a krásné noci. Jednu chvíli opojeni láskou běhali po pláži, potom si sedli na studený písek, Katka položila hlavu Tedovi na rameno, on se k ní přitiskl a hladil ji po sametově hebkých vlasech. Společně vdechovali čerstvý vzduch a kochali se pohledem na černé moře končící až někde daleko za obzorem. Když jim začala být zima, ruku v ruce se bosí brouzdali po lýtka v moři, které bylo teplejší než studený písek. Jen šum mořských vlnek, pěny a tlukot dvou srdcí naplněných tím krásným citem, to byly jediné zvuky, které ti dva vnímali. V tu chvíli žili sami, jeden pro druhého, v ráji, který si sami vytvořili. Ani jednomu se nechtělo vrátit do hotelu, když mohli zůstat ve "svém" ráji, ale shodli se, že ráno musí vstávat a stejně se zítra opět uvidí.
Nikdo z nich nevěděl, jak se dostali nezpozorováni přes recepci, ale kdo by se tím v tu chvíli zabýval. Na chodbě před jejich pokoji se ještě dlouze loučili a dali si spousty polibků na dobrou noc. Nakonec se přece jen rozešli do svých pokojů. Lehli si do postelí a usínali s nadějí, že se spolu ve snu setkají.