Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Duše bojovníků nebyly ještě zkažené. Válečníci stále měli cit a schopnost milovat, ale ke svým protivníkům se chovali krutě. Zabíjeli je, i když prosili o život, chtěli se vidět se svými ženami a dětmi, ale bojovníci Rudé krve byli nemilosrdní. Nelidskostí a brutalitou proslul jejich vládce Anonymus, jenž své oběti napichoval na kopí a při umírání jim ještě usekl hlavu. Tento muž byl jedním z nejobávanějších na světě. Ostatní velitelé, ba i ti z jeho řad jej chtěli usmrtit. A právě toho využil důstojník Dolfus.

Dolfus byl dobrý voják, dostudoval důstojnickou školu a mezi svými kolegy byl uznáván. Proč zrovna on chtěl zabít Anonymuse? Proslýchalo se, že prý Anonymus vnikl s menší jednotkou do jeho vesnice. Bezdůvodně prý všechny pozabíjeli a vesnici vypálili, včetně jeho ženy a dvou děcek. Anonymus neměl vůbec tušení, kdo tam byl či koho zabil.

Dolfus se tu zprávu dozvěděl, když zrovna zabíjeli nevinné občany jiné vesnice na osobní rozkaz Anonymuse. V ten moment se mu pojednou chtělo zvracet.

Záhy poté se spolčil se se skupinkou, která mu již dříve nabízela členství, byl to takový menší vojenský odboj, v němž byli příslušníci ze všech oddílů a všech hodností, od vojínů až po generály, všichni měli jedno společné: nenáviděli Anonymuse.

Posléze se všichni domluvili na jeho svržení a nastolení mírnějšího režimu, organizace Rudá krev však zůstane zachována, jsou to jen obyčejní vojáci sloužící vůdci. Dolfus stanovil termín a místo.

Do jeho sídla u hranic zavítají vojáci, že jsou prý přeživší nepřátelského útoku, jenž se odehrál v hloubi lesa, tak by měli vyštvat ostrahu a samotného Anonymuse do lesa, kde by je zmasakrovali. Vše se bude odehrávat pozdě večer, aby byli Anonymusovi lidé v nevýhodě. Tento Dolfusův návrh byl všemi schválen a rozhodli se jej uskutečnit již zítra večer.

Připravili dva vojáky, kterým potrhali šat a trochu je pořezali, aby to vypadalo realisticky. Dolfus s ostatními byli připraveni v lese za stromy a kamením, byli napnutí, některým se klepali ruce.

Dva vojáci došli k sídlu, kde natrefili na stráž u brány. Vojáci jim vše vyzvěděli, jak bylo domluveno. Stráže zmizely dovnitř, dva vojáci netrpělivě čekali venku. Po chvíli se rozevřela brána a vyjela kavalérie v čele s Anonymusem. Jeho pobočník se vojáků zeptal, zda je k místu dovedou, ti samozřejmě kývli. Vše se tedy dělo tak, jak bylo ujednáno.

Za pár minut dorazili na místo, vojáci byli překvapeni, neboť tu nikde nebyly známky po boji, už se chtěl Anonymusův pobočník zeptat, jestli se nespletli, když vtom ze svých úkrytů vyrazili odpůrci režimu spolu s Dolfusem. Anonymusovi vojáci byli zděšeni, chtěli se dát na útěk, ale útočnici byli rychlejší, sráželi je z koní nebo je z nich rovnou sestřelili. Počala ukrutná bitva, při níž se sekaly ruce i hlavy. Dolfus se oháněl mečem jako divý, čekal, až před sebou najde Anonymuse, aby mu mohl vyříznout srdce. Anonymus však nebyl k nalezení, usmrtil nejméně deset jeho mužů, ale jeho stále ne.

Po urputném boji se po lese rozprostřelo hrobové ticho. Anonymusovi lidé leželi mrtví v kalužích krve spolu se svými koňmi. Marně Dolfus a jeho soukmenovci hledali mezi padlými Anonymuse, někteří byli tak znetvoření, že se nedali ani identifikovat. Anonymuse neobjevili, leč ani jeho zástupce. Vtom si uvědomili, že musel utéct. Dolfus naštvaně začal sekat do stromu, nepomstil se, místo toho umřela další spousta lidí, zcela zbytečně.
Povstalci se pak vrátili do svých domovů, kde hluboce přemýšleli, ptali se sami sebe, co bude dál.

O několik dní později vyhlásil živý Anonymus stanné právo a většinu generálů z vedení nechal pozabíjet. Generálové před smrtí prozradili další jména v domnění, že se tím uchrání, mýlili se, zemřelo mnohem více lidí.
Jednou se Anonymusovi lidé dostali i k Dolfusovi, Dolfus se bránil, seč mohl, zneškodnil dva vojáky, ovšem ostatním třem se jej podařilo svázat.
Druhý den byl veřejně popraven za přítomnosti Anonymuse. Napřed jej napíchli na kopí a usekli hlavu. Anonymus se přitom ďábelsky smál. Celá protianonymusova organizace byla postupně likvidována. Čelní představitelé skončili na popravišti.

Anonymus dále terorizoval a vyvražďoval nevinné obyvatele, ba jeho krutost se po těchto událostech ještě zvýšila. A lidé jen mohli doufat, že se najde jiná organizace, která jej skutečně přivodí do záhuby.