Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Profesor Menšín bydlel v panelovém domě na Žižkově. Tam měl i svého psa Martina, který se však jednoho dne ztratil. Profesor prohledal sídliště, park i se poptal u sousedů, jestli ho náhodou neviděli. Vše bylo marné, nenašel ho.

O svého psa se staral jako o syna a zřejmě proto jej jeho zmizení velice zasáhlo. Z univerzity musel rezignovat, protože se již nedovedl soustředit na výuku. Inu, už měl svůj věk. Neměl nikoho, kdo by se o něj staral, a tak musel vše dělat sám.

Jednou šel nakoupit. Tašku měl těžkou, ale nákup mu alespoň vystačil na celý zbytek týdne. V domě nebyl výtah, a proto musel nahoru po schodech, bohužel až do čtvrtého patra. Při šlapání schodů měl neustále v hlavě Martina. Byl myšlenkami někde jinde, takže se není čemu divit, když přehlédl jeden schod. Rázem sjel dolů a taška za ním. Sesunul se až před dveře pana Králíka a upadl do bezvědomí.

Pan Králík tu ránu uslyšel okamžitě, vstal od oběda a utíkal dotyčnému na pomoc. Rozevřel dveře, za kterými spatřil schouleného profesora, dočista smyslů zbaveného. Běžel k telefonu a zavolal sanitku. Mezitím zbytek nájemníků obklopil toho chudáka na zemi.

Za pár minut dorazila rychlá záchranná služba a její posádka profesora naložila na nosítka. Cestu do nemocnice doprovázela hlasitá siréna. V nemocniční budově jej stále upoutaného na nosítkách vyvezli výtahem na určené oddělení. Z nosítek ho přemístili na nově ustlané lůžko a přikryli dekou.

Po nějaké době se u něj ocitli muži v bílých pláštích a kývali hlavou. Vypadalo to s ním zle. Nečinil žádné známky života. Přikryli ho proto až po hlavu a chtěli přivolat zdravotníky, aby ho přesunuli do márnice, jenže ve dveřích se objevil jiný doktor a volal je k novému případu. Dveře zůstaly otevřené...

Vtom se v nich zjevil nějaký pes, špinavý a rozcuchaný, a skočil na profesorovu postel. Svými ostrými zuby odhrnul přikrývku a profesorovi přátelsky olízl tvář. Znenadání se tu objevil jeden z doktorů a snažil se psa vyhnat pryč. Pes štěkal, vrčel a nechtěl opustit svou pozici.

Doktor už chtěl volat kolegy, jenomže spatřil něco neskutečného. Z postele zničehonic vstal úplně živý profesor, jen s pár modřinami. Doktor nevěřil svým očím a utíkal pro ostatní. Pes opět skočil na profesora a znovu ho celý šťastný pořád dokola olízával. I profesor měl takovou radost, že ani nebyl schopen slova. Před ním totiž poskakoval jeho milovaný pes Martin!

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/poviedky/starec-a-pes.html