Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Panda byl úředník v pojišťovně. Svou práci bral velice zodpovědně a každému se snažil vyjít vždy vstříc. V životě moc úspěšný nebyl, žil jen pro práci, ani si nestihl udělat rodinu, měl jen svého psa Matese.

Jednou jeho kolega povolil uhradit škody jednomu pojištěnci, přitom Panda to zamítl. Pochopitelně že se to Panda hned dozvěděl, neboť ty peníze si chtěl jeho kolega ulít. Panda za ním hned zašel, ať to nedělá, poněvadž jde o podvod. Jeho kolega se hned vymluvil na rodinu a nemocné děti, pro které nemá peníze na medicínu. Pandovi to přišlo líto, a tak zatím prokuristovi nic neohlásil.

Večer se rozhodl, že pošle prokuristovi anonym, aby to nebylo na něm. Při psaní si ale uvědomil, jako moc je to podlé a zbabělé, že bude lepší, když na to úplně zapomene. A v tu ránu se mu na hlavě rozsvítila svatozář, načež se Mates rozeštkal...

Panda se divil, co tak blázní, leč jakmile přišel k zrcadlu, bylo mu vše jasné. Nad hlavou viděl zářivě svítící kroužek, který se po směru hodinových ručiček otáčel dokola. Panda se ho snažil uchopit, ale nic nenahmátl, nedalo se to. Ohnul se, myslel si, že spadne, ale nic. Vzal si klobouk, aby pod ním zmizel, ovšem také nic. Jako by tam nic nebylo, ale ve skutečnosti ano. Panda to pak počal pokládat za následek přepracování a radši šel spát.

Druhý den ráno se oblékl a i se svatozáří vyšel do ulic. Lidé na něj koukali, někdo se divil, někdo posmíval. Pandovi to už přišlo podezřelé. Jakmile přišel k výloze, nestačil se divit, nezmizelo to. Rozeběhl se tedy poklusem pryč z ulice k doktorovi. Tam na něho zírali, jak na blázna, také mu hned doporučili psychiatrickou ordinaci naproti. Panda ovšem žádal okamžité přijetí. Po chvilce přišel doktor a spatřil Pandovu svatozář, načež se svalil na zem jako švestka. Pandovi bylo jasné, že ten mu nepomůže, a tak zašel za tím psychiatrem, který měl zrovna prázdno. Ten měl pro něj obrovské pochopení a vyptával se jej, odkdy to má. Když řekl, že to má od chvíle, kdy se rozhodl nepotopit svého rádoby přítele, psychiatr věděl, která uhodila. Hned mu poradil, aby k lidem změnil postoj a choval se tak, jak mluví zákony, nikoliv lidské mravy. Panda ho poslechl a hned zamířil s vypůjčeným deštníkem k prokuristovi, vtrhl do jeho kanceláře, odhodil deštník a začal nadávat na svého kolegu, který tam zrovna stál taky, a stěžoval si, co všechno způsobil, co mu kvůli němu vzniklo na hlavě a podobně. Panda řval celých pět minut, načež se zarazil, protože viděl prokuristu, jak chce něco říct. Prokurista pak koktavě vyslovil: "Už...už je to pryč!"
Panda se podíval do zrcadla a pocítil obrovskou úlevu. Poté mu prokurista vysvětlil, že se ten kolega přišel sám udat, že se nezachoval vskutku čestně, žádné děti totiž neměl, jen si chtěl trošku přilepšit.

Panda od té chvíle začal žít jiný život, choval se podle zákonů a vůbec se už nesnažil každému vyhovět, i kdyby měl dětí haldu, zkrátka začal se chovat úplně normálně.