Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hledím teď před sebe, oči lehce přivřené. Bloumám nad ději od malíře, ladně zachycených na papíře. Příběh o muži uvězněném ve svém vlastním těle, co ve sněhu leží a neklidně se chvěje.
Večerní zachmuřená krajina, z ptáků žádný nezpívá. Ukrutná zima všechen lid i zvěř sžírá. A opuštěný tulák cestou zavátou sněhem se pomalu plouží, po lásce už nějaký ten čas marně touží. V duši bol a v srdci díra. Před nedávným časem ho opustila jeho milá. Tak vydal se do světa, hledat smysl svého života. Prošel spoustu měst a krajů, avšak cíle svého nenašel. Je snad jen on tak bláhový, že mu nic z poznaných rádoby krás nehoví!?
Když mlád byl, hrával ve vesnické kapele písně veselé. Teď už ani housle nemá a smích se ponenáhlu vytratil z jeho líček. Hladový a zubožený mrazem prosí každého o kousek něhy. O holi s ruksakem rozhodl se opustit svou rodnou zem. Chtěl by najít novou, lepší! Ale kde!?
Nemaje mapy, neznaje cesty v roztrhaných botách, už pár let prchá od nevěrné nevěsty. Krátí si dlouhou chvíli truchlivým popěvkem. Poznal dobré i špatné lidi. A přesto je stále nešťastný! Dřív radostná tvář mladého hocha, teď kdo pohlédl na něj, měl ho za slabocha.
Už došel dost daleko, tam kde stopy lidské končí. Zamyslil se. Lehl si na záda a vytvaroval do sněhu anděla. Prochladlý a promrzlý z poblouznění snad chtěl svůj život skoncovat. A tak zde téměř v bezvědomí ve snech špačky honí.
Procitnout, či ne? Pověz padlý anděli! Měl by se snad vzdát a odejít na onen svět!? Rozhodnutí ve vteřině, zabít? Křičíš nééé, nééé! Každý má rád pohádky a dát mu život nazpátky, to je klišé. Jenže v mých očích stále hyne. Slabá duše z jeho hlavy ven se line. Omlouvám se tulákovi, nejsem bůh a on to ví. Smrt nestala se lékem, jen náhražkou před jeho vlastním brekem. V naději, že někdo uroní pro osud strašlivý pár kapek slz.
V místech, kde kdysi skonal náš tulák, roste keř bílé růže. A právě zde malé děvče husy pase. Natrhalo kvítky z květiny záhadné a prodalo je na trhu za drobné. Tak zkontrolujte dobře všechny vázy, zda potulný mužík není někde mezi vámi.
To jest příběh můj, co zjevil se mi na okamžení. Znázorněn tahem pera bez kreslení.