Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pracovat jako novinář v redakci, která píše o kriminálních činech, je někdy vskutku vyčerpávající. Mnohokrát pracuji na článku až dlouho do noci a někdy ani nevím, kolik je hodin, zvlášť v zimních měsících, kdy se brzo stmívá a tma je v přesile. Tyto měsíce dle mého úsudku vyvolávají nejvíce kriminálních činů s psychickým zabarvením, hlavně v prosinci, kdy se blíží Vánoce, osamělí lidé jsou pod tlakem a lehce se poddají emocím, při nichž udělají to, čím se my zabýváme. A jeden takový odporný předvánoční zločin vám budu vyprávět.

Do Vánoc zbývá pár dní, nákupy jsou v plném proudu, barevná světýlka blikají všude, kam se podíváte, a ulice pokrývají čím dál tím větší vrstvy sněhu. Rodiny s dětmi se těší na ten nejdůležitější den v roce, 24. prosinec, kdy spolu v poklidu povečeří a rozdají si dárky. Není nic krásnějšího. Přesto se najdou lidé, co v těchto časech jsou nevrlí a často i agresivní, obzvláště ti, co nemají rodinu a početné příbuzenstvo. A právě takovým případem byl Jáchym K. ze Vsetína.

Jáchym K. byl na podzim toho roku propuštěn z práce pro opilství. Dělal totiž v kanceláři, kde se často setkával s cizími lidmi a tam prostě alkohol nepatří. A proč podlehl té metle lidstva? Kvůli smrti své matky, která pro něj moc znamenala. Dokud žila, mělo vše smysl, potom už jen přežíval...
Od té doby se téměř každý den opil. Není divu, že mu zanedlouho začaly docházet peníze a nebyl s to zaplatit nájem, takže dva týdny před Vánocemi se ocitl na dlažbě. Bez matky, bez peněz, bez alkoholu a bez přístřešku se život stal najednou složitým, pro něj přímo nemožným; jako střízlivý byl mnohem více emočně zranitelný a možná i více nebezpečný. Jeho kolegové bezdomovci, s nimiž obýval zdejší opuštěnou fabriku, mu museli dávat víno ze svého, protože se jej báli. Jakmile se napil alkoholu, už mohl zase fungovat, zapomněl na všechny smutky, na všechno, co ho trýznilo, a cítil se volnější - jako feťák po píchnutí dávky.

Jak se tak procházel městem a viděl, jak jsou všichni šťastní, veselí, jak se těší na Vánoce, všechno na něj ještě více padlo a alkohol najednou nestačil, víno rozhodně ne. Takže se rozhodl si alkohol ukrást. Vzal si nůž a vběhl do zdejší samoobsluhy, kde tou zbraní začal ohrožovat prodavačku. Ona ho samozřejmě znala, za matku sem chodil nakupovat, a tak jej nebrala vážně a poslala ho pryč. On se ale ještě více rozzuřil. Jak viděl, že se nebojí, bodl ji, pak ještě jednou a ještě, až těch bodnutí dostala třicet. Vybil si na ní ten vztek, co měl za tu dobu v sobě napěchovaný. Potom sebral hotovost, láhev tvrdého alkoholu a zmizel z obchodu. Za sebou nechal zkrvavenou mrtvou ženu, která se těšila na Vánoce stejně jako její dvě dcery, pro které měla již zabalené dárky.

Jáchym K. se toho dne opil jako nikdy dřív, uvědomil si, co totiž způsobil. Zavařil si a zanedlouho si zavaří ještě více. Z tahu se totiž vrátili jeho spolubydlící bezdomovci, lehce opilí, a jakmile uviděli láhev tvrdého alkoholu, chtěli napít taky. On odmítal, ale oni stále chtěli, až se o láhev začali přetahovat tak vehementně, že upadla na zem a roztříštila se. V ten okamžik Jáchym K. vytáhl nůž. Oba bezdomovci vystřízlivěli, jednomu se podařilo utéct, ale druhý se s ním dal do potyčky. Proti fyzicky silnějšímu Jáchymovi K. neměl šanci, a tak skončil podobně jako ona prodavačka ze samoobsluhy.
Dvě vraždy a do Vánoc zbývají dva dny, mělo by to stačit, ale ještě ne.

Jáchym K., silně podnapilý, vyšel ven a chtěl toho uprchlého bezdomovce najít, jediný on ho mohl prozradit. Prodral se zasněženým lesíkem, až vyšel na silnici. Tam u vozu stál muž a koukal se do motoru, nejspíše nějaká porucha. Jáchym K. si myslel, že je to onen bezdomovec, a tak na něj zezadu zaútočil. Aniž by to dotyčný čekal, podřízl mu hrdlo. Jakmile mrtvého pokládal na zem, v dáli zahlédl přijíždějící auto. Okamžitě proto zmizel do lesíku a utíkal pryč směrem k městu.

Celý od krve a s nožem v ruce vběhl do rušného města, kde se v tuhle dobu vracela spousta lidí z předvánočního nákupu. Naštěstí si ho strážníci všimli dřív, než mohlo dojít k úrazu a použili proti němu paralyzér. V tu dobu měli již zprávu o té zavražděné prodavačce a záznam z kamer, na kterých se nacházel on. Na služebně vše vypověděl, do nejmenšího detailu, samozřejmě až po tom, co vystřízlivěl, a to bylo zrovna na Štědrý den.

Jáchym K. nakonec skončil v psychiatrické léčebně, aniž by se jeho psychický stav nějak lepšil. Do normálního života se nejspíše již nikdy nevrátí...

Tyhle Vánoce byly hodně smutné, nadělily tři mrtvé. Už dříve jsem věděl, a od té události se mi to jen potvrdilo, že Vánoce nejsou jen šťastné a veselé, ale pro některé lidi i spouštěčem jejich horšího já.