Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

25. 6. 2021

"Za tohle všechno ti patří dík, milovaný vůdce," řekla malá obtloustlá žena se zbožným výrazem v očích. Stiskla medailon visící na jejím krku a s radostí shlédla na sto čtyřicet nákupních tašek v kufru své dodávky. Nasedla do auta a odjela do práce. A taky kam jinam než do práce? Možná do dalšího obchodního domu za podobnými menšími nákupy, nebo se jela jenom tak domů vyspat, to by ale bylo až podezřele neobvyklé. Lidé se většinou pohybují mezi prací a obchody. Jak praví vůdce Evžen Staníček: "Lidská rasa je určená k tomu, aby jedla a pracovala." Nebudu se ani zmiňovat, jak se ta paní jmenovala, na čísla mám špatnou paměť. Klasická jména a příjmení, která se používala v dobách našich předků, jsou zakázána pod přísným trestem zákazu nakupování. Takže by nikoho ani nenapadlo je použít. Podle nového nařízení se každý jmenuje Spotřebitel a k tomu má přiřazeno číslo.

Všechno to začalo před pár lety, už ani nevím kdy. Po obrovské finanční krizi, která nastala díky přelidnění planety a vyhlazení téměř veškeré přírody, byli všichni úplně na dně. Někdo neměl ani pár cárů hadrů nebo suchou kůrku chleba. Pak se v zoufalé situaci naší země a vlastně celého světa objevil zcela neobvyklý člověk. Naprosto jiný než ostatní nudní politici s kufříky a v nevkusných oblecích. Nikdo vlastně neví, odkud se vzal a jak se skutečně jmenuje, možná ani on sám. Vždy na něho volali prostě: "Evžene!" nebo "Staníčku!" Začal vystupovat se svými plamennými projevy typu: "Pryč s touhle vládou! Třetí pražskou defenestraci na ně!" Davy šílely po každém jeho slově. Jeho popularita raketově rostla. Potom, co mu "narostla ramena", splnil, co slíbil. Následovala Třetí pražská defenestrace. Staníček se stal vůdcem České republiky, dnešního Spotřebitelského království.

Začaly se dít divné věci. Každý den nová nesmyslná opatření, která zpracované masy lidí s nadšením vítaly. Nejznámější jsou Staníčkovy dekrety, jejichž hlavní součástí je nařízení, že každému občanu spotřebiteli bude voperován do mozku konzumentský čip, který odstraňuje schopnost přemýšlet a určuje jeho názor na život a práci. Je vám asi jasné, jakým směrem. Na operaci se dostavili skoro všichni a teď žijí, dle jejich názoru, šťastný konzumentský život a za všechno vůdci děkují a milují ho.

Já sedím ve své cele, pletu si provaz, pozoruji dění venku a sem tam něco napíšu na toaletní papír. Zítra bude svět jiný, především pro mě. Pokud se to nepovede. Nám, jako poslední dávce občanů, kteří se odmítli podřídit, bude voperován konzumentský čip a staneme se spotřebiteli pracujícími a kupujícími ve jménu našeho božského vůdce Staníčka. Dělá se mi z toho husí kůže a nedokážu se s tím smířit. Odmítám být člověkem, jenž nepřemýšlí, ctí vůdce a v jeho jméně žije. Není to pro mě náplň života. Zbývá mi poslední kousek toaletního papíru, musím končit.