Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Seděla jsem před soudní síní a čekala. Během té doby jsem si pohrávala s myšlenkou, že mu to vlastně patřilo! Přemítala jsem si znovu a znovu celý příběh...

V mládí jsem se vdala a moje manželství zprvu vypadalo báječně. Žádné problémy, prostě nádhera. Manžel byl tolerantní a snažil se mi ve všem vyhovět. Měli jsme spolu děti, manžel chodil do práce a já jsem se o ně starala.
Když však přišla krize středního věku, můj muž se začal měnit. Fakt, že se mu začal z břicha stávat pivní pupek, mě netrápil tolik jako jeho častá nepřítomnost doma. Samozřejmě že důvodem nebyla práce. Začal po večerech vysedávat v hospodě. Mnohem méně mi pomáhal a já si připadala opuštěná. Časem se jeho návštěvy stupňovaly a často domů přišel opilý.
Přes to všechno jsem měla ještě sílu mu odpustit, kdyby s tím ovšem přestal. Alespoň jsem se naučila trpělivosti, díky dlouhým večerům, kdy jsem na něj čekala.

Možná tak před měsícem jsem opět seděla v křesle a čekala, než přijde. Měla jsem velikou radost z nového oblečení, které jsme mu nechali ušít. Těšila jsem se, co na to bude říkat. Ale jeho reakce mě zklamala. Přišel v podnapilém stavu a jediné, co ho zajímalo, byl stav naší lednice. Najedl se a ve starém špinavém oblečení zalehl do postele. Nešťastně jsem přehodila nový oblek přes křeslo a naštvaně si sedla na postel. Muž chrápal a ničeho si nevšiml.
Když jsem se však ráno vzbudila, oblek na křesle nebyl. Zajásala jsem, protože mi bylo jasné, že si ho vzal do práce. Zbytek dne mi vesele utíkal.

Večer jsem opět vysedávala u okna a nudila se čekáním. Manžel přišel. Ale nebyl téměř oblečený. Jeho tělo hřálo pouze spodní prádlo a vypadal promrzle.
Samozřejmě se zase zajímal pouze o jídlo a pivo. Ráda bych mu něco dala, ale lednice byla prázdná, jelikož všechny peníze utratil v hospodě. Proto jsem ho požádala, aby mi nějaké dal. Jinak se nenají. Ale on mi řekl, že žádné nemá a mně hned došlo, kde skončily.
To už bylo moc! Vydržela jsem opravdu hodně! Jeho opilost, mrzutost, také to, že jsme zchudli kvůli jeho popíjení. A spousty dalších nepříjemností!
V návalu naštvání jsem popadla hrnec s vařící horkou vodou a vylila ho na něj! Překvapený mou reakcí ani moc nekřičel. Jenom na mě koukal s překvapeným výrazem ve tváři. Když jsem se na něj pozorně zadívala, připadal mi najednou nějaký jiný. Jeho oko se začalo měnit a hnisat! V návalu šoku jsem nevěděla, co mám dělat. Až po chvíli jsem ho donutila se mnou dojít k doktorovi. Když pak sepisoval protokol, velmi se divil sletu událostí a příčině úrazu.
Přesto mě překvapilo, když za nějakou dobu přišlo trestní oznámení za ublížení na zdraví! Byla jsem předvolána před soud a obviněna.
Můj manžel se k celé věci přede mnou nevyjadřoval.

A právě proto jsem teď tady! Čekám, co bude a jak to dopadne...
Naštěstí se můj manžel krátce po zahájení procesu rozhodl proti mně nesvědčit. Když jsem se ho pak doma ptala, proč to udělal, jednoduše mi odpověděl: "Kdo by se staral o děti?"