Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Fernandéz pracoval dlouhá léta jako nájemný vrah, zbavoval se lidí, kteří byli nepohodlní a nezasloužili si žít. Nikdo z kontraktů nebyl dobrý člověk, a proto musel zemřít. Fernandéz v tom viděl po té době spravedlnost. Samozřejmě na začátku, když měl za sebou první vraždu, oklepal se a přišlo mu to špatné, dnes v tom vidí dobro a pokládá se za jakéhosi policistu, který ovšem není omezen žádnými zákony a nikoho neposílá do detence, ale rovnou do pekel.

Nájemným vrahem se pravda nestanete, když budete číst inzeráty v novinách, tady rozhoduje náhoda. Jednou na tržišti v Havaně, když si kupoval jablka, před ním stála stará dáma s asi kilem jablek. Jenomže prodávající jí řekl zcela jinou cenu za kilo, asi třikrát vyšší. Myslel si, že stařena je stejně senilní a nevšimne si toho, jenže si toho všiml Fernandéz a hned se do toho obul. Začal po dobrém a poprosil ho, aby si zkontroloval cenu, protože se spletl. Obchodník ho ale poslal do háje, a to Fernandéze popudilo, okamžitě ho čapl za flígr a vytáhl z druhé strany pultu přes jablka k sobě. Ovoce popadalo na zem a stařena vše udiveně pozorovala. Fernandéz ho držel za límec a dožadoval se, aby té dámě řekl správnou cenu. Vylekaný obchodník poslal dámu pryč, že to má zdarma a Fernandézi strkal peníze. Ten odmítl a ztratil se v davu. Jenže si jej všiml jeden z kolemjdoucích a odchytil ho. Byl to zprostředkovatel nájemných vražd a nabídl mu práci. Fernandéz se ptal, proč zrovna on, prostředník mu nastínil, že ho viděl na tržišti a že takové lidi potřebují, hrdiny, kteří se nebojí eliminovat zlo. Fernandéz, nezaměstnaný chlápek, co právě kvůli své povaze nemohl najít slušné zaměstnání, na nabídku neznámého kývl, aniž by si uvědomoval rizika, do kterých se pouští.

Prvním kontraktem byl mladý čtyřiadvacetiletý černoch, který přijede do Havany z Kanady údajně na dovolenou, ale ve skutečnosti bude odtamtud odvážet jistou zásilku. V zásilce nebude zlato ani drahokamy, ale tvrdá droga, několik kilo kokainu. V Kanadě to má předat prostředníkovi a ten to pak dá Dreehowi, jednomu z největších drogových bossů v Kanadě. To zadavatel kontraktů nemůže dopustit, protože Dreehow konkuruje moc vlivným přátelům zadavatele a ty se snaží najít způsob, jak Dreehowa odstranit. A za žádných okolností nechtějí připustit, aby se zásilka dostala do jeho rukou. Fernandéz má úkol jasný: zmocnit se mladíka a zásilku předat zadavateli, nikoho zabíjet nemusí. A taky nikoho nezabil.

Fernandéz kdysi pracoval jako taxikář, a tak si na mladíka počkal ve "vypůjčeném" taxíku na letišti. Dostal jeho fotku, ale moc černochů stejně nepřiletělo, takže ho hned poznal a hned na mladíka zatroubil, aby si jako nastoupil. Mladík si nepochybně myslel, že je to někdo od jeho kolegů, a tak nastoupil a neřekl, kam má jet. To vlastně ani nemusel, Fernandéz znal místo, kam nikdo nepovolaný nezajde. Mladíkovi nic nepřišlo divné, ani když vjeli do opuštěného skladiště. Tam Fernandéz vystoupil a na mladíka vytáhl osmatřicítku. Ten se polekal a v autě zvedl ruce. Teď už věděl, že je něco špatně. Fernandéz zamkl dveře z jedné i druhé strany a ze zavazadlového prostoru vyndal mladíkův kufr. Ani se nepodíval dovnitř, protože takový povel nedostal a beze slova odešel. Mladík zůstal pořád sedět v autě. Fernandéz předal kufr prostředníkovi, ten jej zkontroloval a předal Fernandézovi odměnu, peněžitou samozřejmě. A novopečený nájemný vrah mohl vyčkávat na další kontrakt.

Přišel asi za týden. Tentokrát už musel zabíjet. Šlo o jednoho majitele zdejšího salónu krásy, což byl krycí název bordelu. Majitel, jistý Rodrigo, patřil mezi pěkné ptáčky a bossy zdejší mafie, což by nevadilo, ale kvůli jeho neopatrnosti a nedostatečnému utajení jeho zločinů se o něho začínala zajímat i CIA, americká tajná služba, kterou Havana přitahuje právě z tohoto hlediska. Musí prostě zmizet, než ho CIA lapí a napráská všechno, co ví, a ví toho opravdu hodně, i o zadavateli. Fernandéz, vyzbrojený osmatřicítkou, vyšel do salónu krásy s úmyslem zabít jednoho muže.
Před vchodem ho ale odchytly dvě gorily a chtěly vidět jeho pozvánku.
"Jasně, tady je..." a ubalil ji jednomu z mužů přímo mezi oči, druhý chtěl vytáhnout bouchačku, ale Fernandéz ho zadržel a ruku mu zlomil. Druhý se mezitím vzpamatoval a skočil mu na záda, Fernandéz se rozeběhl asi pět metrů od vchodových dveří a dal zpátečku plnou parou, až vazounem prorazil dveře a přímo s ním vletěl do plného podniku, kde u tyčí tancovaly polonahé dívky a pod nimi posedávali chlápci v sakách s bankovkami v rukách a dobrou náladou způsobenou tvrdým alkoholem. Když ale hosté uviděli ty dva nezvané návštěvníky, jak nečekaně vstoupili do lokálu, všechny dívky i muži se rozutekli. Z jiné místnosti najednou vyběhlo asi pět chlapů, z nichž dva byli vyzbrojeni AKáčky a jiní devětsetjedenáctkami. Fernandéz odhodil chlapa, který byl beztak mimo, a schoval se za roh. Proti nim neměl šanci, a tak moc dobře věděl, že je musí obejít. Vběhl proto na přilehlé toalety, kde zahlédl takové malé okénko, kterým se protáhl. A udělal dobře. Ze zadního vchodu totiž vybíhal muž podobný jeho cíli a mířil k vozu, Fernandéz byl netrpělivý a věděl, že jde o vteřiny, tak počal střílet jako blázen na utíkajícího muže, ten se snažil rychle vletět do vozu, a když už otevíral dvířka, zběhlá kulka zasáhla nádrž a vůz ihned explodoval. Kontrakt splněn, bylo na čase zmizet, než dorazí policie nebo jeho kumpáni, a to se mu podařilo.

Zadavatel byl spokojen s jeho prací a zanedlouho se stal jeho nejlepším člověkem, což Fernandéze těšilo a snad mu to stouplo i do hlavy. Přeměna člověka v bezcitnou bestii, kterou nájemný vrah má být, se vydařila. A neobával se zabít ani svého kolegu z branže, jen aby zadavatel měl radost a on hodně peněz. Jenomže další kontrakt ho dostal do problémů, jeho oběť byla sledována tajnými službami, americkými a dobře vycvičenými, možná lépe jak on sám.

Ujížděli oba autem směrem k letišti, jeho oběť se naštěstí z auta dostala, když přibrzďoval, aby projel závory k letištní ploše. Pronásledovatelé si ničeho nevšimli a dále sledovali vůz s Fernandézem, on věděl, že střílet na jiné, než na které musí, je neprofesionální, ale nic mu nezbývalo, a tak za sebou pálil jednu kulku za druhou a taky z druhé strany ještě ve větší kadenci mu to opláceli. Pak do něčeho narazil, rychle se otočil, ale nic neviděl, tudíž pokračoval dál směrem k hangáru. Agenti v autech přidali na plyn, nemohou si dovolit, aby jim upláchl, jenomže jedno auto dostalo smyk a narazilo do sloupu, zbylé jedno s třemi pasažéry pokračovalo dál až k hangáru.

Fernandéz zabrzdil těsně u malého letadla v hangáru, odhodil zbytečnou zbraň a vylezl na křídlo, rozhlédl se a vlezl do kokpitu. Černý vůz s agenty akorát přijížděl, když se vrtule letounu roztočily. Vůz byl zrovna bokem proti vrtuli, patrně předpokládali, že to letoun zabrzdí, a tak vylezli z vozu a utíkali se schovat někam za roh. Jenomže vrtule byla silnější a zničila vůz, letoun pak dál pokračoval a za malou chvíli vzlétl. Agenti už na něj nestříleli, pokud by náhodou totiž něco zasáhli, mohl by se letoun zřítit i do města. Takže jediné, co mohli udělat, bylo sledovat, jak jim mizí v dáli.

Jakmile se Fernandézovi povedlo opustit Kubu, namířil do Evropy, ale palivo mu nevystačilo, a tak nabral směr do Severní Ameriky, kde ve svém oboru pracuje dodnes.