Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pavel Mastný byl uznávaný právník a pomohl vyhrát několik známých kauz. Jeho zaměstnavatel ho onehdy požádal o zvláštní věc. Nějaký Tomáš Klepl, právník, se minulý týden ztratil v lese za Kladnem. Poblíž lesa stál velmi starý dům, zcela odříznutý od okolního světa. Právě v tomto domě měl Klepl vyhledat závěť pana Ledvinky, který zemřel před měsícem.

Starý pán neměl příbuzné ani přátele a vše potřebné si obstarával v lese. Nikdo ho ani pořádně neznal, a nebýt kolemjedoucího auta, kterému píchlo kolo, nikdo by se ani o smrti starce nedozvěděl. Ale i tento muž má stejná práva jako ostatní. Klepl se tedy ujal své povinnosti na příkaz zaměstnavatele, bohužel se doposud nevrátil.

Policie se toho ujala, ovšem zatím tápe. A proto chce šéf požádat o pomoc spolehlivého právníka Mastného, aby našel závěť i s určitými riziky z toho vyplývajícími. Mastný byl nebojácný a s hrdostí nabídku přijal.

Další den se vypravil svým luxusním autem přes hustý les až do onoho domu. Před domem zabrzdil a zaparkoval u brány do zahrady, tedy spíše do pralesa, protože zahrada byla velmi zanedbána. Vystoupil z vozu a mířil napříč zahradou k hlavním dveřím.
U dveří byla položená rohožka a právník ihned věděl, co se pod ní asi skrývá - klíč. A ano, skutečně tam byl. Odemkl dveře zrezivělým klíčem a otevřel hlasitě vrzající dveře. Vstoupil do prázdné předsíně a pokračoval dále. Prošel tak všemi spodními pokoji se skromně zařízeným nábytkem, v horním patře to bylo takřka stejné. Nemělo proto být až tak těžké najít kus papíru, pokud tu někde nějaký měl být...

Prošel pár pokojů, několik jich bylo prohledaných od předchozího kolegy, vcelku se tu zatím cítil dobře. Až později uslyšel podivné vrzání odněkud zdola. Sešel ihned dolů, vrzání přestávalo. Pak objevil další dveře, od sklepa. Vrzání přestalo úplně a Mastný se šinul po sklepních schodech dolů.

Chtěl rozsvítit, žel tu nešla elektřina. Postačil si se sirkami. Ve sklepě bylo staré haraburdí, které tu leželo už hezky dlouho. Najednou mu zhasl jeho jediný zdroj světla. Sirka byla vyhaslá, vysvětlil si to logicky, a použil proto další. Také tu jako by ale někdo sfoukl. Začal se trochu bát, pro jistotu zkusil poslední sirku. Ani ta nesvítila vteřinu a už shořela. Právník se již děsně bál a s kvapem utíkal zpátky ke dveřím.

"To ne, zabouchly se, nejdou otevřít!" Právník cítil podivný tlak a mrazilo mu snad po celém těle. Bušil do pevných dveří, snažil se je vyrazit, dveře byly ale zcela pevné, jako z oceli. Křičel a máchal kolem sebe rukama, aby ho nemohlo nic skolit. Po chvíli nastalo hrobové ticho, jen někde v lese v dáli byl slyšet tichý zpěv ptáčků a cvrlikání cvrčků...

+++

Další den na místo dorazí dva policisté a před domem najdou právníkovo auto. Prohledají celou budovu, ovšem bez výsledku. Narazí na dveře od sklepa a snadno je otevřou. Svými baterkami si posvítí na celou místnost. Samozřejmě nic zvláštního neobjeví. Stopy po vyhaslých sirkách ani žádné jiné tu nejsou patrné.
O Mastném a Kleplovi jako by se slehla zem. Nikdo nikdy o nich již neslyšel...