Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Zradil jsi mě," pronesl jsem hlubokým hlasem k mému odrazu v zrcadle.
"Zradil jsi mě," ozvala se chladná ozvěna.
Zaskřípal jsem zuby a natáhl ruku po bílé gumě, ležící kousek ode mě. Tolik mě vyděsil ten pohled, jak nyní vypadala má paže. Kůže, potahující těch pár kostí a šlach, se zdála být tmavší než obvykle. Byla plná boláků a nesčetných jizev. Vypadala, jako kdyby odumírala.
"Hnus, co ?" ozval se odraz se zrcadla. "Ovšem tohle jsi ty, Olivere."
Zavrčel jsem a uchopil gumu mezi ukazovák a palec. Párkrát mi vypadla, než jsem ji stačil jednou obmotat kolem svého loktu. "Sklapni," procedil jsem mezi zuby. "Sklapni, sklapni, sklapni."
Ze zrcadla se ozval hluboký smích. "Proč bych měl poslouchat nějakého feťáka?"
Nadechl jsem se pro odpověď, ale zrcadlo mě předběhlo: "Proč to děláš?"
"Dělám co?"
"Proč nás ničíš?"
"A co bych měl podle tebe dělat? Beru drogy, protože mám depresi z lidí okolo. Z toho, jakej je svět. Nechci s ním už nic mít," vydechl jsem, aniž bych zvedl oči a zuby jsem trhl směrem vzhůru, abych utáhl gumu v roli škrtidla. Na mém loktu vyběhla modrá žíla. Zalapal jsem po dechu. Musím to mít. Hned.
"A jaký je podle tebe svět?" zeptalo se protáhlým hlasem zrcadlo.
Tentokrát jsem vzhlédl. Podíval jsem se sám sobě do očí, pod nimiž visely dva těžké tmavé pytle. Změnil jsem se. Až teď jsem si uvědomil, jak moc jsem se změnil. Zíral jsem si do těch zapadlých očí, nevnímal propadlé tváře a popraskané rty.
"Jaký je podle tebe svět?" zopakoval můj odraz.
"Krutej. Jeden člověk šlape po hlavě druhýmu kvůli pěnězům, kvůli kariéře, kvůli úspěchu. Každej má náramně ostrý lokty. Nikdo se nesnaží druhýho pochopit, být s ním. Každý se snaží jen o to, jak by druhýho mohl vykořistit, jak by ho mohl využít..."
Moje rty v zrcadle nesouhlasně mlaskly. "Ale každý není takový. Musíš pochopit, že ne každý je proti tobě. Svět není zlý..."
Uchopil jsem stříkací jehlu mezi ukazovák a prostředníček. Přiložil jsem ostří jehly k napumpované žíle. Třesoucím se palcem jsem pomalu zmáčkl a vystříkl obsah stříkačky. Žíla se otřásla pod nečekaným tlakem.
"To je mi jedno," nadechl jsem se, "o takovej svět já nestojím."