Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Sir Roman Gowwer patřil k uznávaným britským lordům a své peníze měl uložené v mnoha projektech, hlavně architektonického rázu, ale financoval i divadlo a muzeum, aby se bylo "na co koukat." Často na svém málem zámečku v okolí Manchesteru hostil kolemjdoucí, tuláky či různé potupné živly, aby u něj pojedli, vyspali se či umyli. Tímto chtěl ukázat svou takzvanou lidskou tvář, což většina lordů nedokázala.

Jednou tohoto urozeného pána našel jeho sluha oběšeného ve svém pokoji, bez dopisu na rozloučenou a v obleku, čehož se ihned chopil náš samozvaný Sherlock Holmes, též šlechtic, sir McKinley, který tu byl se svým psím parťákem Tommym a detektivem Normanem, svým přítelem, jenž mu dovolil při vyšetřování pomáhat. Norman se rozčiloval, že pes zničí všechny stopy, ale McKinley ho ubezpečil, že tu žádné nejsou. Vrtalo mu stále hlavou, proč nenapsal aspoň dopis nebo proč si nezvolil volnější oblek na svou popravu; ono věšet se v třídílném obleku není nic moc příjemného. Zdálo se, jako by to někdo provedl za něj. Sir Gowwer neměl prakticky žádný důvod svůj život ukončit, byl to jeden z nejbohatších mužů z království.

Ještě podivnější je, že na popud svého psa, který počal horlivě štěkat, objevil McKinley prázdnou láhev od vodky, což je pro anglického lorda zcela nepřípustné, což ví McKinley podle sebe. Sluha prozradil, že lord vodku skoro vůbec nepil, nicméně matně si vzpomínal na hosta s ruským přízvukem, který včera odjel ze zámečku - a Rus a vodka, to prostě patří k sobě. Na jméno si nepamatuje, ale popis zná bezpečně. A když McKinleymu prozradil, že odjel pozdě večer a byl nejspíš jediným, kdo lorda naposledy viděl živého, než ho pak ráno našel oběšeného, požádal Normana, aby rozjel pátrání.

Nebylo to tak obtížné, jak by se mohlo zdát, on ten Rus si rád dával do trumpety a policejní hlídka ho našla úplně namol v parku na ulici. Když trochu vystřízlivěl, McKinley si ho vzal do parády. Policisté už v tom měli jasno - prostě opilec, co zabil svého hostitele, možná kvůli penězům, kdo ví. Norman se zamyšleně díval na McKinleyho za sklem za výslechovou místností, díval se tak dlouho, než pochopil, že ho nevyslýchá, ale že se s ním jen přátelsky baví. Jakmile pak vyšel z místností, Norman k němu hned nedočkavě přiskočil, leč McKinley jen suše zakroutil hlavou, čímž naznačil, že ten Rus s jeho smrtí nemá nic společného.

Mukačenko, ten ruský host, tvrdil, že ten večer, co měl odjet, zašel za lordem se rozloučit, a taky mu chtěl na důkaz vděčnosti dát menší dárek - poloprázdnou flašku vodky, to bylo to nejcennější, co měl. Ale když vešel do jeho pokoje, uviděl ho, jak visí na stropě a v leknutí mu flaška sklouzla z ruky, načež utekl jako namydlený blesk. Moc se vylekal, a tak to šel spláchnout, nestál o problémy s policií a bál se, aby ho nepodezírali, že to udělal on. Takže Mukačenko v tom byl nevinně.

McKinley spoléhal na jeho sluhu Johna, zda mu něco neřekne o jeho nepřátelích nebo o nějakém podezření, ale John zůstal i nadále loajální, nechtěl pomlouvat svého zesnulého pána, takže se McKinley podíval trochu do Gowwerových financí.
Akcioval spoustu britské kultury, divadla, muzea, výstavy, ale i jiné projekty, stavby vil, obchodních center, několikapodlažních parkovišť a právě po jeho smrti se podle závěti rozdělily peníze do většiny těchto institucí a staveb, krom jedné. Výstavba mrakodrapu s kancelářemi nedostane ani krejcar, odpovídající za tento projekt, Thomas Koddy, McKinleymu řekl, že se mu budova vůbec nelíbí a dal od toho ruce pryč, přitom na jeho penězích celý projekt stál, teď bude muset být zrušen. Možná že na lorda Koddy musel být pěkně naštvaný, ale jeho smrt by mu nic nepřinesla, raději se podíval na projekt, který dostal nejvíc peněz, a to stavba obchodního třípatrového domu, jenže smyčka se opět zatáhla, neboť zde mají už pár týdnů podnikovou dovolenou.

Když McKinley znovu zašel za sluhou pro radu, uviděl ho, jak na zahradě vykopává jakési šperky. McKinley šel zrovna s Tommym a ten začal hned vztekle štěkat, až se sluha polekal a dal se na útěk, Tommy ho ale zachytil. Konečně má McKinley vraha.

John se pak ke všemu přiznal. Lord zjistil, že mu vykrádá šperkovnici, kterou měl po své zesnulé ženě a chtěl ho propustit, po deseti letech - to nemohl John dopustit. Moc dobře věděl, že po jeho smrti by získal jeho zámeček i se vším všudy, krom peněz, které měl na účtě, proto ty šperky vykopal, na zahradě by mu byly k ničemu, a proto ho zabil, nejdřív omámil a pak oběsil. Dopis si napsat netroufl, písmo lorda bylo jako písmo králů a vysvléknout ho nenapadlo, lorda znal vždy jen dobře ustrojeného. Taky trochu počítal s tím, že zatknou toho Rusa, ale v tom se přepočítal, kdyby byl John poctivým sluhou a dělal vše, jak má, mohlo být vše v pořádku. Místo toho leží lord Gowwer na hřbitově a John půjde zanedlouho na popraviště.