Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vážení spoluobčané!

Dovolte mi, abych se přestavil. Jmenuji se Didier Jacques a pracuji jako hlavní pobočník a kronikář Napoleona Bonaparta.

Psal se rok 1793, přesně 3. června, když jsem se poprvé seznámil s Napoleonem. Byl to milý chlapík, však trochu svérázný. Přišel s celou rodinou z Korsiky do Francie ve věku 24 let - byl prý nucen uprchnout. Pocházel z chudé šlechtické rodiny. Když jsem viděl, jak se k němu někteří Francouzi chovají, musel jsem se za ně stydět. Přirozeně - chtěl zbohatnout a udělat si vojenskou kariéru. Jsme přeci muži, každý porušíme nějaký ten rozkaz, ale vše se děje jen pro dobro vlasti. Napoleon neměl zrovna dobré vztahy k nadřízeným, často nedodržoval mnohé rozkazy, ovšem jeho vojenské schopnosti a oblíbenost u svého pluku vše vynahradily. Vždyť to víte i Vy sami, státu vládnou politici a úředníci. Bojíte se o vlastní život? Tak to nejste sami. Už Vám vyhrožovali gilotinou? Měli jste pocit strachu, bezmoci? Nebo někdo nechal popravit Vašeho příbuzného i bez důkazu viny? Ve městě se střílí, krade, znásilňuje, všude vládne chaos, a Vy tomu budete jen tak přihlížet? Řekněme jednohlasně "NE!" Naše kostely jsou využívány jako lazarety a stáje pro dobytek. V ulicích je špína. Pomůže nám někdo? Ano. Napoleon Bonaparte. Dejte mu šanci. Dostaneme se do dějin. Nechcete bojovat? Napoleon bude bojovat za Vás!

Mnoho politiků říká, že vojenské ztráty jsou povoleny. A to se Vám líbí? Ne!

Napoleon začal se svojí kariérou u dělostřelectva. Nadřízení mu bohužel nedávali moc neději. "Ten Korsičan ignoruje přímé rozkazy," stěžovali si nadřízení. Ale proč poslouchat někoho, kdo si o sobě myslí, že je bůh? Napoleon si připadal jako oběť politiky. Chudák. V zemi řádí jakobíni, pustoší naši vlast, vraždí. Jsme zastrašováni a vydíráni. Diplomacie nikomu nic neříká. Politikům jde jen o to, aby si udrželi své postavení a majetek včetně peněz. Nu řekněte, ptal se Vás někdo, jaké máte zkušenosti, když jste hledali zaměstnání? Ne! Důležité je být prohnaný a mít nějaké ty známosti. Ale jak si k tomu přijde obyčejný, slušný člověk? Nebojte. My máme Napoleona.

Dámy, líbí se Vám chodit v ošuntělém oblečení a halenách s dlouhými sukněmi, když víte, že bohaté městské paničky, ty vznešené dámičky, nosí zdobené šatečky, vějíře a klobouky a vysoké účesy? A Vy, pánové, je spravedlivé chodit v otrhaných sakách a kalhotách, když vysocí úředníci mají honosné paruky, obleky s lemy vyšívanými stříbrem a zlatem, bílé košile, šátky a krásná saka a kalhoty? A nemyslete si, že vojáci jsou nějak bohatí. Ty zdobené uniformy platí stát. Modročervená saka se stříbrnými lemy, knoflíky, bílé košile, bílý pruh v pase se zbraní, vysoké kožené boty a šavle - to vše ať jde k čertu, když je v zájmu vlast. Lide, pro nás nejvíce znamená naše červenočerná čapka svobody.

Důležitou roli v životě každého hraje matka. A přirozeně i ta Napoleonova je důležitá. V jednu chvilku jsem si myslel, že Napoleona matka ponouká i k vraždě, ale to byla má chyba. Poslouchal jsem zas něco, co jsem neměl. On by nedokázal zabít nevinného člověka. Jeho matka byla ustaraná, bála se smrti, ne však své, ale smrti našeho vůdce - Napoleona. Vzdejme mu hold!

Čas utíká tak rychle a my ho nemůžeme ovlivnit. Ale můžeme ovlivnit to, jak ho využijeme. Ještě Vám budu vyprávět. Nastala zima 1793. Napoleon se účastnil obležení Toulonu, kde propuklo povstání proti jakobínskému teroru a který byl obsazen britskou armádou. Nejprve měl být zbaven velení. Naštěstí mu jeden vysoký politik pomohl. Bonaparte byl hlavním autorem plánu úspěšného útoku na město, za což byl povýšen na brigádního generála. Boje byly kruté. Vše začalo tím, že Angličané zastřelili jednoho francouzského zajatce. Napoleon zavelel k boji, bohužel jiný velitel zavelel na ústup, strhla se panika, Angličané začali střílet z děl. Děla odletovala při každém výstřelu několik metrů dozadu. Dva francouzští muži byli zabiti. Napoleon tedy vymyslel novou taktiku. Jediným problémem byla děla se šrapnely. Vznikl plán. Do boje byly připraveny tři oddíly. Vysoký nadřízený poslal Napoleona do čtvrté - záložní linie. Ten však neuposlechl jeho rozkazů a vrhl se do boje hlava nehlava. Chránil ho snad bůh. Nastal noční výboj. Pršelo, zem byla rozbahněná. Napoleon vyburcoval své mužstvo k nemožnému. Proráží anglická opevnění, ničí jejich děla. Naneštěstí byl Napoleon zraněn. Klečel jsem u něj a utěšoval ho. Ostatní vojáci mi ho pomohli postavit na nohy. Pevnost byla dobyta, lodě vypuzeny. Toulon padl.

Nyní je našemu vůdci 31 let. Je již zralý na to, aby se stal císařem. Podpořme ho tedy! Dejme mu šanci. Hlasujte pro Napoleona Bonaparta. Nechť se Francie zapíše do dějin!

Děkuji za Vaši pozornost.