Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• režie: Jean-Pierre Améris
• scénář: Jean-Pierre Améris, Philippe Blasband
• hudba: Sonia Wieder-Atherton
• hrají: Isabelle Carré, Ariana Rivoire, Brigitte Catillon, Noémie Churlet, Gilles Treton, Laure Duthilleul, Martine Gautier, ...
• rok výroby: 2014 (Francie, 95 minut)

Příběh Marie vypráví o dívce, jež se naučila normálně žít, ač byla od narození hluchá a slepá. Tento malý zázrak se odehrál ve Francii na konci 19. století.
Marie Heurtinová se narodila nevidomá a neslyšící a ani ve svých 14 letech nebyla schopná komunikovat se svým okolím. Její otec je skromný řemeslník, svou dceru miluje a navzdory doporučení lékaře, jenž ho přesvědčoval, že je slabomyslná, nedokáže Marii umístit do ústavu pro choromyslné. Ze zoufalství nakonec odveze Marii do ústavu Larnay nedaleko Poitiers, kde se řádové sestry starají o neslyšící dívky a mladé ženy.
Mladá řádová sestra Marguerite si i přes skepsi matky představené vezme toto "divoké zvířátko" pod svá ochranná křídla a dělá vše pro to, aby Marii vyvedla z hlubin jejího vnitřního vězení a našla cestu, jak s ní komunikovat a jak ji naučit žít...

Je krásný letní den a sestry s děvčaty pracují na zahradě, když tu přijíždí starý muž se svou dcerou. Má ji hodně rád, proto ji nechce dát do ústavu pro choromyslné, nýbrž do kláštera, kde se věnují výchově hluchoněmých dívek.
První pokus o kontakt s mladičkou 13letou Marií končí katastrofou, tedy na stromě, a odmítnutím jejího přijetí. Sestra Marguerite, jež v ní vidí Boží dítko, by se jí ráda ujala a začala ji učit, ale matka představená je přesvědčená, že slepá, hluchá a němá Marie není výchovy schopna. A tak se otec vrací s dcerou domů.

Minul nějaký ten týden a sestra Marguerite se po svolení matky představené vydává pro Marii do jejich domu. Od rodičů dostává Marii na starost. A začíná boj o lidskou duši, o duši tak mnoho nevědoucí, žijící ve tmě a ve svém vlastním světě jako ve vězení. Je třeba jí otevřít bránu nového světa, světa světla a nových slov - znaků a vztahů, zejména pak vztahu se sestrou Marguerite, které se čas na Zemi rychle krátí kvůli rozvíjející se tuberkulóze. Z Marie, malé dívky, jež nic netušila o světě a jejíž chování se podobalo chování divé zvěře, vykvetla květina, která se chtěla naučit všechno. Všechno nové bylo krásné, dokonce i setkání s rodiči, kteří s ní najednou rozmlouvají pomocí znaků v dlani. Je krásné vidět, jak se divoženka proměnila v dívku v šatech, učesanou, obutou, umytou a obědvající lžící a příborem.

Příběh končí smrtí sestry Marguerite, která po sobě zanechává tuto lidskou bytost, Marii - dítě světla, nikoliv tmy. Marie se pak se sestrou loučí krásnou znakovou promluvou u jejího hrobu...

Tento film byl natočen v krásné Francii a její úchvatné přírodě. Zdi kláštera poblíž Poitiers se zde stávají útočištěm pro postižené dívky a místem, kde ticho mluví o naději.
Film byl uveden do kin v roce 2014. Jedná se o filmové drama a zároveň film životopisný.
Tento snímek bych doporučila všem, kteří nevěří na zázraky. Neboť to, co dokázala sestra Marguerite, takovým zázrakem bylo, byť se o tom nepíše v učebnicích. Neváhejte a určitě film zhlédněte!