Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento film, který mě natolik nadchl, abych si jej vybrala jako téma mé slohové práce, je z filmové dílny Marie Poledňákové. Přední česká autorka velmi divácky úspěšných televizních i celovečerních filmů získala za svá díla, mezi které patří například Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), S tebou mě baví svět (1982) nebo Jak se krotí krokodýli (2006), řadu ocenění na domácích i zahraničních festivalech.

Musím se přiznat, do kina chodím velice ráda. Ovšem po tom, co mi kamarád řekl, že půjdeme na film Líbáš jako Bůh, konkrétně do hodonínského kina Svět, mi úsměv na tváři trochu opadl. Nevěděla jsem dopředu, co to bude za film, ani kdo je jeho tvůrce, pouze to, že jde o český snímek. Po těchto velmi stručných informacích, jež jsem z úst kamaráda obdržela, jsem nebyla nijak zvlášť nadšena, to prozradím rovnou. Nevím proč, ale podle mého názoru česká kinematografie má čím dál nižší úroveň. Je pravdou, že se sem tam ocitne nějaký ten vydařenější kousek, ale to bývá opravdu spíše jen výjimkou.

Při otevření vstupních dveří jsem se nestačila divit, kolik lidí tento film do kina přilákal! Kinosál byl narván k prasknutí a lístky byly úplně vyprodány. Říkala jsem si v duchu: "Tak to nemůže být zase tak špatný film, když na něj přišlo tolik lidí." A skutečnost mě v tom pouze utvrdila. Už po prvních 5 minutách, co film běžel, se ozývala jedna vlna smíchu za druhou. Sledující obecenstvo bylo zapojeno natolik do děje, že snad během představení neodešel ani jeden divák na záchod.

Film, jehož hlavní postavou je Helena Altmanová (Kamila Magálová), sympatická to profesorka na gymnáziu, která žije ve společné domácnosti s bývalým manželem, úspěšným to spisovatelem Karlem (Jiří Bartoška), se bláznivě, bezhlavě a naplno zaláskuje do lékaře záchranné služby Františka (Oldřich Kaiser), jehož potká díky porodu své snachy. Začíná humorně zpracovaná love story, plná okouzlení, vášně, rozchodů a návratů. Prostě idylka, jak se patří, avšak jen do té doby, než přijde na scénu "stíhačka Bohunka" (Eva Holubová), která si chce zuby nehty manžela Františka udržet. Děj nejednou zkomplikuje i Helenina početná rodina, která ho ještě více zdramatizuje a díky níž můžeme zhlédnou nejednu vtipnou scénku.

Komedie, jejíž hlavní role obsadili "čeští důchodci", pobavila nejen mě, ale určitě všechny diváky, kteří film zkoukli. Napínavé a vtipně zpracované situace, degradující famózními hláškami typu "Na to ti sere bílej tesák" (Eva Holubová), dávají rodinné komedii opravdu ten správný šmrnc. Z mého pohledu můžu říci, že toto dílko, přisuzované režisérce Marii Poledňákové, se opravdu povedlo. Svým netypickým humorem, drzou mluvou, všude přítomnými, otravujícími dětmi a hlavně nepředvídatelným dějem, přilákala do kin všechny věkové kategorie návštěvníků. Což jsem byla opravdu obzvlášť překvapena, když vedle mě seděl páreček, který neměl daleko do věku obsazených herců.

"Zhlédnuto a podtrženo", a to nejednou, protože jsem měla možnost tento film vidět již dokonce dvakrát, dávám mu jedna s hvězdou. Ano, děj byl poněkud jednoduchý, což u komedií toho typu je časté, ale na druhou stranu byl podán takovým způsobem, že se mi natolik líbil, že můžu beze všech pochyb říci, že je to nejlepší komedie, kterou jsem od dob komedií Zdeňka Trošky (Slunce, seno, Kameňák) či Věry Chytilové (Dědictví aneb Kurvahošigutntag) na českých plátnech a obrazovkách za poslední léta viděla.