Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mé syny zničil heroin - to je název knihy, která se mi dostala do rukou ve školní knihovně a ihned mě zaujala již svým názvem. Napsala ji Elizabeth Burton-Phillipsová, která nikdy neměla ambice být spisovatelkou. Tuto knihu napsala jako matka dvou chlapců, dvojčat, od třinácti let experimentujícími s drogami. Prošla spolu se svými syny celou cestu jejich postupného pádu na dno a věřila, že příběh její rodiny pomůže ostatním rodičům drogově závislých vyrovnat se s vzniklou situací a v lepším případě snad i těmto událostem předejít.

S Elisabeth Burton-Philipsovou jsem celou knihu silně prožívala. Často jsem se zkoušela vcítit do role rodiče, když potomek ztrácí jakékoliv zábrany, protože jeho mysl i tělo ovládá tvrdá droga - heroin. Poté jsem si začala představovat, že mám takové potomky dva, oba závislé na heroinu, kteří lžou, podvádějí a okrádají.
Co je silnější - mateřská láska, nebo pud sebezáchovy? Z tohoto začarovaného kruhu existuje jediná cesta ven, a tou je smrt, která nakonec jednoho z chlapců dostala...

Tato kniha ve mně zanechala tak silný dojem, že mám pořád o čem přemýšlet. Paní Elizabeth velmi obdivuji, že i přesto, co všechno si prožila, měla tu sílu a podělila se se svým údělem a zkušenostmi s ostatními. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych nějakou knihu prožívala tak jak tuto. Byly chvíle, kdy mi bylo úzko a cítila jsem beznaděj, ale byly také chvilky radostné, protože jsem si myslela, že se kluci dostali z toho nejhoršího ven. Také jsem svěřovala své dojmy z četby svým kamarádům a každý den jim vyprávěla, co nového se hrdinům přihodilo. Celou dobu, kterou jsem věnovala četbě, jsem touto knihou žila. Při procházkách městem či cestou ze školy jsem pozorovala lidi, jestli náhodou některý z nich není narkoman. Kamarádi už mi z legrace říkali, abych tu knihu nečetla, že začínám být paranoidní, ale já jsem je neposlechla. Čekala jsem na každou volnou chvíli, kdy budu moci opět otevřít knihu a číst dál. Četla jsem doma, ve škole, ve vlaku, prostě všude, kde se dalo.

A co jsem si z četby odnesla? Začala jsem si vážit toho, co mám. Jsem zdravá, mám skvělou rodinu, přátele. Také jsem si uvědomila, že zkoušet nějaké drogy z frajeřiny nikdy nebudu. Znám hodně lidí, kteří zkusili kouřit konopí či extázi, ale já jsem se nikdy nenechala přemluvit a četba této knihy mě v tomto utvrdila. Často slýchám řeči jako: "Zkus to, bude ti dobře, zasmějeme se spolu..." a podobně, avšak když vidím některé své známé v takovém stavu, je mi špatně! Snažím se jim vymluvit, aby to už nekouřili, ale nedají si říct, prý je to bezpečné. Kdybych mohla, všem mladým lidem bych dala přečíst tuto knihu, aby poznali, co by se jim v budoucnu mohlo stát. Vím, že většina kuřáků konopí zůstane jen u toho, ale postupem času slabí jedinci přejdou na kokain, LSD a v nejhorším případě i na heroin. Radši na to nemyslet. Je to hrůzostrašné si v takové situaci představit někoho z mých známých.
Jsem ráda, že mám rodiče, kteří mě mají rádi a mají o mne strach. Někdy už mi to vadí a neustále jim vysvětluji, že na sebe dám pozor, aby se nebáli, ale chápu je, když kolem sebe vidím dívky v mém věku pod vlivem alkoholu či drog. Tato kniha mi opravdu otevřela oči a dala mi hodně.

V knize jsem si našla i moudrost, jíž napsala matka dvojčat, Elisabeth:
"Jestli si myslíš, že jsi poražený, tak jsi.
Jestli si myslíš, že si netroufneš, tak si netroufneš.
Jestli chceš vyhrát, ale myslíš si, že nemůžeš, tak je skoro jisté, že nevyhraješ.
Jestli si myslíš, že prohraješ, tak už jsi prohrál.
Je totiž známá věc, že úspěch začíná v tvé mysli.
Jde jen o to, co si sám myslíš.
Jestli si myslíš, že jsi v nižší lize, tak jsi.
Musíš myslet vysoko, aby ses pozvedl.
Před tím, než dosáhneš vítězství si musíš být napřed jistý sám sebou.
Životní bitvy nevyhrává vždycky ten silnější nebo rychlejší, ale dřív nebo později ten, kdo si myslí, že vyhrát může."

Tento citát se mi vryl do paměti a pozvedl mi sebevědomí. Když mi někdy bude úzko nebo budu mít jakýkoliv problém, vždy se k němu vrátím a budu se řídit těmito slovy.

Kniha Mé syny zničil heroin byla výborná a hlavně poučná. Nelituji času, který jsem věnovala četbě této knihy.