Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Představení Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách je divadelní hra, ke které napsali scénář Američané Jess Borgeson, Adam Long a Daniel Singer. Ti zároveň při její premiéře 9. června 1987 v Kalifornii ztvárnili všechny role.

U diváků si hra získala hodně úspěchů a již v roce 1992 se hrála v Londýně. V roce 2008 se rozhodli v Divadlu v Dlouhé tuto inscenaci přetvořit do češtiny. Scénář přeložil Jiří Josek, samu hru režíroval Jan Borna, kterému asistovala Barbora Futerová. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt, kostýmy vytvořila Petra Goldflamová-Štětinová, hudbu napsal Jan Vondráček, který s Martinem Matejkou a Miroslavem Táborským účinkoval také na jevišti.
Hra je složena ze všech 37 Shakespearových dramat a komedií s vtípky a narážkami pro moderní dobu. Délka českého představení je 150 minut.

Jako první přišel na řadu úvod - Matejka vyprávěl životopis světově významného dramatika Shakespeara, do poznámek se mu ale nějak vtipně zapletla biografie Hitlera.
Druhou částí představení bylo drama Romeo a Julie, kde hrál Táborský jako největší expert na Shakespeara vypravěče. Vondráček byl Romeo a Matejka byl se svou parukou a hlasem skvělá a nezapomenutelná Julie. Hra byla také převedena do moderního prostředí, například se využívají mobilní telefony.
Dále následoval Titus Andronicus, hraný ve stylu kuchařské show, kde se dávali ochutnávat pečené prsty lidem v prvních řadách.
Othello byl představen formou rapového videoklipu, což je dle mého nejlepší část představení vůbec.
Potom přišly na řadu "nejméně vtipné" hry, neboli všech šestnáct komedií smíchaných do jednoho koncentrátu s nemalým počtem narážek na politiku.
Macbeth byl pojat jako moderní 3D (doslova) akční film i s výbuchy, kilty a skotským přízvukem.
V tragédii Antonius a Kleopatra hraje Matejka opět s parukou.
Troilus a Kressida je pak zpracována jako parodie na epizodu z Teletubbies.
Historie Anglie je přepracovaná z nudné školní práce na zajímavou hokejovou hru, kde puk je koruna.
A za posledních sedm minut stíhají herci zahrát ještě Hamleta, a to jednou pomaleji, jednou rychle a naposledy naopak.

Viděl jsem dvě verze tohoto představení. Jednu v originále v angličtině, která se nazývá The Complete Works of William Shakespeare (Abridged) a jednu v Divadle v Dlouhé. Vtipy a text se mi více líbily v angličtině, ale hudba se mi více zamlouvala v češtině, protože mi přišla lépe zpracovaná. V anglickém provedení také probíhá větší interakce s diváky a hra Hamlet je zde delší, což bylo o hodně zajímavější.

Herectví se hodně podařilo oběma skupinám. V české verzi se mi nejvíce líbil Vondráček, protože byl nejvýraznější a ze všech tří vypadal nejdůležitěji. V anglické variantě jsem měl nejraději Adama Longa, protože sršel nejlepšími vtipy a byl nejaktivnější.

Celkově se mi hra velmi líbila, neboť byla čilá a měla rychlý spád. Trochu mi v představení ale chyběla přestávka. Velmi rád bych tuto inscenaci zhlédl ještě jednou. Hodnotím 9/10.