Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• hra je určena pro děti od osmi let, mládež a dospělé

Komedie na motivy slavného románu Julese Verna o dramatickém pátrání hraběte Teleka po jeho dávné lásce zpěvačce Stille, unesené zlotřilým baronem Görcem. Řadu překvapení Telekovi připraví nejen baronův hrad a jeho věrný vynálezce Orfanik, ale i podivní obyvatelé karpatských lesů.
V dnes už slavném příběhu pochopitelně nesmí chybět řada senzačních vynálezů, "bombastické" rozuzlení, ale ani humor či písničky.

STRUČNĚ O DIVADLE:

Svou činnost zahájilo Divadlo A. Dvořáka v Příbrami dne 12. září 1959. Protože kulturní dům, ve kterém se divadlo dodnes nachází, ještě nebyl v provozu, konala se první dvě představení divadla v místní sokolovně.

TAJEMNÝ HRAD V KARPATECH:

Zhlédl jsem divadelní hru, která nese název Tajemný hrad v Karpatech. Tuto komedii na motivy slavné knihy od Julese Verna režírovala Kateřina Baranowska.

Na začátku představení se hrabě Telek a jeho sluha nacházejí na místě, kde přespávají, a hraběti se opět zdá o jeho dávné lásce, zpěvačce Stille. Po probuzení se hrabě rozhodne, že chce vědět, jestli je jeho milovaná Stilla stále naživu, a vydává se proto na cestu.

Po nějaké době dorazí do podivné vesnice, kde žijí zvláštní lidé. Místní starosta má tři ruce a jeho dcera nemluví, respektive říká jen samohlásky. Starostova manželka má zase siamské dvojče a dohromady mají tři ruce a tři nohy. Telek zjistí, že za všechny postižení občanů může tajemný hrad, který se tyčí nedaleko od vesnice.
Později z hradu také uslyší zpěv své milované Stilly, rozhodne se tedy, že se na hrad přes všechna varování postižených občanů vydá. Jde s ním také jeho věrný sluha a místní hajný Ruprt.

Na hradě je nejprve přátelsky provede Orfanik, což je ve skutečnosti zlý sluha ještě více zlého hraběte Görceho. Poté je všechny zavřou do místnosti s nerozbitnými dveřmi.

Mezitím se na hrad vydá další skupinka občanů z vesnice, které sluha s hrabětem pozorují důmyslným kamerovým systémem, tudíž je při příchodu už očekávají a noví návštěvníci proto skončí u svých přátel.

Výprava se nakonec ze svého vězení musí dostat za pomoci čarovné studny, která po vhození mince splní jedno přání. Tím se dostanou k hraběti a zabrání mu vyhodit hrad do povětří. Následně se hrabě dobrovolně katapultuje do místního jezera a skupinka podivných obyvatel se vrátí zpět do vesnice s tím, že každému zmizí jeho postižení.

ZHODNOCENÍ PŘEDSTAVENÍ:

Celé představení Tajemný hrad v Karpatech se mi docela líbilo, a to zejména proto, že mělo jen 70 minut, takže se dalo přežít i bez přestávky.

Také se mi líbilo, že do představení byly hezky zakomponované písničky, které se vždy týkaly toho, co se zrovna odehrávalo na scéně. Všechny písničky byly nazpívány více lidmi, většinou všemi postavami, které se zrovna pohybovaly na jevišti.

Nejvíce se mi zamlouvala scéna, kdy Görce s pomocí důmyslného kamerového systému pozoroval vesničany, jak jdou na hrad. Hrabě totiž zapne přístroj na promítání obrazu z kamer a začne si stěžovat, že obraz je rozmazaný. Orfanik se to pokusí vyladit, Görce se ovšem naštve, že teď to zase zrní, načež začnou do publika lítat zrnka kukuřice.

Představení Tajemný hrad v Karpatech mohu jen doporučit. Trochu mi pouze vadil fakt, že divadlo v Příbrami dnes nevypadá úplně nejlíp, a proto jsem se při příchodu na představení necítil moc příjemně a měl předem pocit, že inscenace nebude asi moc vydařená.