Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je skoro konec prázdnin a tyto letošní uplynuly doslova jako voda. Ještě je však stále čas udělat něco dobrého, ono vždy je dost času na dobré věci.
V červnu jsem naši rodinu přihlásila na charitativní běh v ostravské ZOO, jehož výtěžek měl být tento rok věnován GIBONŮM.

Je 30. 8. 2019 a my stojíme ve frontě na registraci před zoologickou zahradou v Ostravě, tedy - aby bylo jasno - před druhou největší zahradou v ČR! Do startu naší kategorie (2,5 km) zbývá více jak hodina. Vše jde celkem rychle. Konečně mám na sobě své šedostříbrné triko s giboní rodinkou a s NickNack kelímkem plným drinku z kokosového mléka a džusu. Postupujeme do nitra samotné ZOO, kde se mezitím běží rodinný okruh s dětmi a s kočárky na 480 metrů. Konečně spouštím své chytré hodinky a se svým číslem 401 probíhám časovou branou.
Začátek šel dobře: z kopce až k rybníku, ale pak pěkný stoupák, dále z kopce a opět do kopce, to se opakuje ještě jednou. Avšak běžíme kolem výběhů různých zvířat - medvědi, vidím krásného rysa ostrovida a nejvíce se mi líbili 4 sovice sněžní a supi. Byla to taková malá exkurze, akorát zhuštěná do cca 27 minut.

Se mnou běží mamka, sil pomalu ubývá, bratr se ztratil v davu lidí běžících před námi - nevadí. Nevzdávám se, je to těžké, už asi nemohu, běh teď střídá chůzi. Konečně FINISH! Nejsme poslední, a to je hlavní. Na krku mi navíc visí letošní stylová giboní dřevěná medaile a já mám skvělý pocit z dobře vykonané práce - zvládli jsme to.
Navíc osmdesát procent z výtěžku závodu půjde na záchranu gibonů stříbrných na Jávě v Indonésii.

Po závodu jsme se ještě vyfotili a pomalým krokem se ubírali zpět k autu. Cestou potkáváme běžící lidičky, kteří závodí na distanci 5 km, tzn. absolvují dva naše okruhy...

Krásné prostředí, krásný závod, radost z medaile a z doběhnutí do cíle.
Ještě než odejdeme ze ZOO, slibujeme si, že se sem určitě vrátíme jako závodníci i jako návštěvníci.
Dneska jsme přiložili nohy k dílu a co vy?