Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je pátek 16. března 2018 a já vyrážím na nádraží na vlak, který se stane na několik hodin mým útočištěm před mrazem a silným větrem, jenž venku panuje. Když se blížím do železniční stanice Hlučín, je již okolo páté hodiny a venku hustě sněží, mráz nepolevil, ba naopak.
Cestou do Základní školy Rovniny potkávám několik navigátorů z řad pořadatelů, kteří mě navádějí.
Konečně se dostávám do teplého foyeru školy a zapisuji se na registrační listinu. Teď ještě najít místečko, kde budu přespávat a pak honem do práce...

Celý víkend zde budu fotografovat. Potkávám pár známých tváří a několik dobrých přátel. Rychle se seznamuji s některými pořadateli a hlavně studuji program na dnešek a zbývající dva dny.

Dnes, v pátek, je na programu ve sportovní hale města Hlučína uvítací program a modlitba. Vše jde jako na drátkách, podařilo se mi během večera nacvakat pěkných pár záběrů. Na programu jsou mimo jiné i dvě velmi zajímavá svědectví. Docela si to tady užívám. Po programu nastává rychlý přesun a hurá do postele, tedy do spacáku a hezky na zem.

Den se rychle přehoupl a je zde sobota, hlavní den celého programu. Začínáme jej vydatnou snídaní a samozřejmě modlitbou ve farním kostele. A pak se vyráží na pětikilometrovou pouť, při níž nás čeká pět zastavení, po nichž se modlíme desátek růžence. Je vážně velká zima a vítr ze včerejška ještě neutichl. Konečně cílový kopeček a rovinka ke kostelu v Ludgeřovicích. Přicházíme tak akorát na mši. Ještě před ní se zkontaktuji s kolegou fotografem a už si zase užívám focení a mši svatou, kterou celebruje BISKVIK neboli biskupský vikář Vít Zatloukal. Po nádherné mši následuje chutný oběd v podobě slepičí polévky a vepřa-knedla-zela.
Zpáteční cestu pěšky nedávám, proto vyhledávám nejbližší zastávku autobusu, která se nachází pod kostelem a vydávám se zpět do Hlučína. Je mi trochu zle a jsem vyčerpaná, proto nevadí, když si na dvě hodinky zdřímnu.
Mezitím probíhají různé workshopy. Probouzím se a mířím do tělocvičny ve škole, kde se koná přednáška o úžasech nás žen pod vedením paní Vaňkové. Poučné, srozumitelné a místy i zábavné, také přínosné.
Po večeři přichází na řadu program ve sportovní hale, po kterém už jen adorujeme v družině až do rána. Já ještě stihnu nakoupit a pobýt v čajovně, kde po chvilce začíná být pěkně plno, proto odcházím a uléhám do spacáku. Ještě promažu pár fotek, nabiji si baterii a spánek na sebe nenechává dlouho čekat.

Neděle, den Páně... Snídaně a obdržení balíčku na cestu. Pak ranní modlitba v tělocvičně školy. Velký úklid a následně mše svatá na hlučínském náměstí, kterou celebruje P. Jan Balík. Všichni jsou maximálně promrzlí, je víc jak 5 pod nulou, proto neváhám a pozvání do přenosového vozu TV NOE ihned přijímám, zvláště jedná-li se o tak důležité setkání s mně drahými. Po mši chvátám na autobus a přes Ostravu-Svinov uháním rychlíkem domů.

Hodnocení:
Krásně připravená akce, možnost fotit maximální, získání nových zkušeností a kontaktů, spousta mladých, mezi kterými omládnete minimálně o deset až patnáct let. Prostě a jednoduše super akce.