Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• reportáž s prvky vypravování a líčení

"Kam se v létě vydáme na dovolenou?"
Tak přesně takovou otázku u nás doma už dávno nečekejte, je to prakticky zapomenutá fráze! Již několikátým rokem totiž sázíme na jistotu a trávíme čas letního volna na jihu Chorvatska v malé vesničce Živogošće. Pokud jste milovníky hotelů, večerních promenád a stánků se suvenýry, hluboce vás zklamu. Chcete-li však najít klid, rodinnou pohodu a malebnou přírodu, jste tu správně.
Dopřejte si teď malou ochutnávku, která vám snad přinese nějakou tu inspiraci i drobný letní nádech.

Je to tady!

Konečně jsou tu všemi dlouho očekávané prázdniny. Celá naše rodinka zmatečně pobíhá po domě a všude možně se kupí hromady potřebných i o něco méně potřebných věcí, bez nichž si odjezd na dovolenou nedokážeme zkrátka ani představit. Když to všechno konečně napěchujeme do auta, které je tak plné, že už ani vlastního bratra nevidím, srdceryvně se loučíme s prarodiči a vyrážíme! Cesta probíhá naprosto bezproblémově, tedy s výjimkou malých kolon před hranicemi a bratrových neustálých otázek ve stylu: "Mamí, kdy už tam budeme? A pojedeme zase tím dlouhým tunelem?"

První okouzlení

Chorvatské hranice jsme již dávno nechali za sebou a k bratrově veliké radosti právě projíždíme jedním z nejdelších tunelů, co nám cesta nabízí a na jehož konci na nás již čeká první výhled na moře. Je obklopené obrovskými horskými masívy, jež působí dojmem, jako by si všechnu tu nádhernou tyrkysovou modř chtěly nechat jen a jen pro sebe a s nikým se o ni ani nepodělit. Já si otevírám okýnko, nechávám vítr hrát si s mými rozpuštěnými vlasy a nasávám svěží vůni probouzejícího se pobřeží.

Top hotel?

Je krátce po poledni, když mám konečně možnost spatřit starou ošuntělou ceduli s velkým nápisem "MALE ČISTE" a pod ním již o něco menším písmem sdělení, že se jedná o jednohvězdičkový kemp. Člověka neznalého tohoto místa to může možná trochu odradit, avšak pokud jste se tu již někdy v minulosti octli, víte, že počet hvězdiček neznamená všechno. Jak již název prozrazuje, jedná se o opravdu malý kempík a nepořádku se zde rozhodně obávat nemusíte. Všude tady rostou borovice, které vám zajistí celodenní stín. Jste-li nadšenými sportovci nebo jen po ránu oceníte procházku na pročištění hlavy, rozhodně vás potěší, že přímo nad kempem a pobřežní magistrálou vede horská cestička...nemůžu se dočkat, až se po ní ráno budu moci proběhnout! Nyní je však na řadě vybalování, stavění stanu a zabydlování se v něm, přeci jenom je to odteď na tři týdny náš jediný domov, tak ať za něco stojí!

Čas na sebe

Když jsou konečně všechny úkony splněny, neváhám a své kroky směřuji po vyšlapané cestičce mezi borovicemi přímo k nedalekým schodům, na jejichž konci na mne čeká ta známá oblázková pláž. Už z dálky slyším šum moře a moje kroky jsou čím dál tím rychlejší, až teď si všímám, že skoro běžím. Odrážím se z posledního schodu a dopadám na hladce omleté oblázky. Doteď jsem na sobě měla žabky, nyní však cítím, že už je nebudu potřebovat, tak je shazuji z nohou a ženu se přes pláž vstříc přímořskému vánku přímo k velkému kamennému úbočí. Kameny jsou sem navezeny bůhvíodkud, a tak ani jeden nepodobá se druhému. Stojím přímo na kraji, pozorujíc to nic a zároveň všechno, co se tady odehrává...

Tady končím s mým vyprávěním a začínám s hloubáním ve vlastní mysli a vnímáním té jedinečné atmosféry, kterou vám může dát jen a jen dovolená.