Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Představa ohromujícího západu slunce pozorovaného z přepychové restaurace s výhledem na moře nezní přece tak špatně. Vychutnávání italských delikates při procházce romantickými uličkami, ranní výhled na blankytně modré moře z nádherného hotelu obklopeného svěže vonící zahradou a v neposlední řadě večerní nakupovaní v rušných třídách malého městečka. Takhle si představuje příjemně strávenou dovolenou většina z nás, především ti, co rádi poznávají nová místa a jiné země. Je ovšem na místě upozornit na menší nevýhodu této nádherné, leč v jistých situacích až příliš okouzlující dovolené - například návrat zpátky domů.

Ihned po příjezdu do menšího města Caorle jsem si připadala jako v jiné části světa. Vše se zdálo být jako ze snu. Architektura zdejších domů, úzké uličky, přeplněné krámky, azurové moře bijící do místních útesů. Často jsem se zastavovala, abych se mohla podívat, jestli se mi náhodou nad hlavou nenachází zahrádka s květinami či zeleninou nebo před chvílí vyprané prádlo, které jen tak visí na šňůře přes celou šířku ulice. Hned na první pohled jsem si toto místo zamilovala. Místní styl života se liší od našeho v ohromných rozměrech, ne nadarmo se říká "horkokrevný jako Ital". Hlasitý smích, přílišné kritizování jisté události, dvouhodinová pauza na oběd a provokativní pohledy jsou zde na denním pořádku. Přišlo mi, jako by si užívali života, jaký jim byl dán.

Po prvních pár dnech plavání v moři, postávání u obchodu s občerstvením a neustálou dynamickou vervou do každodenních záležitostí jsem zajela na menší výlet do blízkého známého města Venezia - Benátek. První, co se mi vybaví, je neuvěřitelný zápach z kanálů tekoucích ulicemi města. Budu v dobrém vzpomínat jedině na krásná náměstí a vzrušující nedočkavost dýchající z každé masky před začátkem světoznámého karnevalu. Těšila jsem se na návrat do mého pokoje a večerní návštěvu mé oblíbené restaurace.

Po pár hodinách strávených na místním trhu jsem si připadala, jako bych se vrátila v čase o několik století zpět. Exotické ovoce, koření, sýry, víno, olivové oleje a další vynikající pochutiny pronikaly vzduchem a vábily další místní obyvatele na nákupy. Většina lidí ovšem nenakupovala, pouze si vychutnávala živou atmosféru, která se koná jednou za týden. Po návratu zpátky do hotelu jsem se prohýbala pod tíhou všeho koupeného zboží.

V tomto městečku nemívají mnoho turistů, proto jsem byla středem zájmu všech věkových kategorií. U nás není zvykem zvát neznámého člověka, kterého potkáte na ulici, na odpolední kafe a nabízené sušenky, v Itálii je tomu naopak. Byla jsem za celou dobu pozvaná celkem desetkrát, prvně jsem se bála, co se bude dít, ale rázem jsem pochopila, že ne všichni jsou odměření a ohrnují nad vším nos. Není nic milejšího, než si několik hodin povídat o naprosto běžných dnech s charismatickou osobou a smát se přitom směšným historkám. Jak je slušností, i já jsem pozvala několik lidí na ranní procházku či odpolední siestu.

Zpátky do České republiky jsem se vracela s velkými obtížemi, chtěla jsem zůstat v malebném městečku Caorle protkaném středozemním stylem života. Vzpomínám na těch pár dní s příjemným pocitem, že se tam jednou zase vrátím.