ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.50
Hodnoceno: 102x Prosím, ohodnoť práci

Jeden den v naší škole...

Jsem na školním dvoře, přicházím k vedlejšímu vchodu do nové budovy, je 7:45. Stojím, čekám. Konečně mi někdo otevírá dveře. Vstupuji na chodbu, kde se výrazně tyčí živý strom. Poté pokračuji ke skříňkám kolem pomalované zdi. Ne však nevhodnými motivy, které způsobili vandalové, ale kresbou ráje Edenu s Adamem a Evou. Přicházím ke své skříňce, odemykám ji, přezouvám se a vysvlékám si bundu. Ostatně jako každý jiný.

Jelikož je pondělí, tak mířím na učebnu č. 38, kde mě čeká hodina základních společenských věd. Po cestě do třídy potkávám davy lidí přesouvajících se do tříd, kamarádky či kamarády, kteří si vášnivě vypráví své zážitky z víkendu. Vstoupím do dveří a rozhlédnu se. Pozdravím. Někdy i někdo odpoví. Posadím se na místo a otevírám učebnici, abych se podívala, co jsme dělali. Hodně lidí se učí, protože ještě nebyli zkoušeni a mají špatný pocit, že jsou na řadě. Se zvoněním přichází učitel. Bude zkoušet. Skoro celá třída zatají dech. Chvíle napětí. "Navrátilová!" ozve se na třídu. Naštěstí jsem všechno věděla a zapisuji si jedničku do svého indexu. Zbytek hodiny se pomalu táhne. Lidé ve třídě se očividně nudí, zívají a čekají na zvonění. Konečně. Máme pět minut na přemístění do další třídy ve staré budově. Lidé se mačkají na schodech. A teď nás čeká "ulička smrti" - zúžené místo mezi starou a novou budovou. Musím rychle proběhnout a snažit se nikoho nesrazit. Ohlédnu se a vidím, jak právě vrazil učitel do žáka. Každý si už zvykl. Další hodiny ubíhají rychleji. Všichni se těší na oběd. Se zvoněním studenti vybíhají ze tříd, spěchají ke skříňkám. Teď se hraje o čas. Ti, kteří nespěchají, musí čekat v nekonečně dlouhé frontě na oběd. Poté se vracíme na další hodiny, které naštěstí ubíhají velmi rychle. Na každém obličeji je vidět únava z dlouhého dne. A pak, v 16:00, se ozývá poslední zvonění. Nyní již radostné tváře vycházejí ze školy.

Byl to velmi dlouhý den plný stresu. Zítra nás to čeká znovu. Vrážení do sebe, nervy ze zkoušení nebo z písemky. Ano, takto to probíhá každý den, ať už na našem gymnáziu či na jakékoli jiné škole.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Jeden den v naší škole...







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)