Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jako každý rok i letos se naše redakce vydává po stopách mladých lidí cestujících na podzimní prázdniny. Mé jméno je Jan Kořínek a budu vás provázet touto reportáží.

Z redakčního parkoviště míříme rovnou do centra města k terminálu hromadné dopravy, kde bychom rádi narazili na studenty mířících za dobrodružstvím. Ihned na silnici si všímáme zvýšeného provozu, aby taky ne, když mnohé rodiny vyjíždí již v pátek na prodloužený víkend vzhledem k nadcházejícímu státnímu svátku.

Po příjezdu na terminál hromadné dopravy v centru Hradce Králové se rozhlížíme a vybíráme vhodné respondenty do naší reportáže. Po chvíli narážíme na skupinku mladých lidí a ptáme se: "Dobrý den, můžeme se vás zeptat na pár otázek?"
Setkáváme se s kladnou odpovědí a začínáme náš rozhovor:
"Vidím, že čekáte na autobus, vyrážíte někam za zábavou na prázdniny?"
"Jo jo, za hodinku nám to jede, vyrážíme na festival do Olomouce, byli jsme nakoupit tady v Lidlu nějaké jídlo a teď čekáme."
Narazili jsme na sympatické mladíky, a proto se ptáme dál: "A kolik vás jede na ten festival?"
"Tady já, pak Lojza, Karel a tamhle přicházejí Verča s Kamilou. A taky by ještě měl dorazit Bořek, ale to se neví jistě..."
"Řekněte nám, ten festival se koná každoročně, nebo jedete poprvé až letos?"
Po chvilce přemýšlení a hlučné poradě mladíků se nám dostává odpovědi: "Asi čtvrtý rok už to bude..."
Popřejeme tedy šťastnou cestu a přesouváme se dál, až k místnímu nádraží.

Zde zastavujeme mladou slečnu a i jí pokládáme otázku: "Dobrý den, slečno, na koho čekáte, míříte někam na prázdniny?"
Slečna s úsměvem odpovídá: "Čekám na kamarádku, jedeme ze školy domů. Na prázdniny nikam nevyrážím, budu doma s rodinou, máme oslavu."
Loučíme se, a jelikož se připozdívá, vracíme se do redakce sepsat článek.

Dnes jsme potkali několik mladých lidí a jejich reakce byly vesměs stejné. Někdo vyráží s přáteli za zábavou, jiní volí teplo domácího krbu, avšak jedno měli všichni společné - radost, že nemusí po víkendu ihned do školy a užijí si zaslouženého volna. S těmito slovy se loučím i já a přeji krásně strávené dny volna všem našim čtenářům. Těším se příště na počtenou.