Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Sportovně založeným občanům města Pardubice nemohla ujít informace o nové sportovní tradici - projížďky na kolečkových bruslích v ulicích města. Za asistence strážníků městské policie a řady dobrovolníků mají příznivci "inlajnů" možnost neohroženě se projet po silnicích, kudy normálně jezdí motorová vozidla.
Tak jsem loni v létě neváhala využít této velice zajímavé příležitosti, inzerované nejen na oficiálních stránkách města Pardubic, kde jsem původně hledala zcela něco jiného.
Byla to jedna z několika společenských akcí toho druhu v tomto roce, která dostala trefný název "Pardubice na bruslích".
I přes skutečnost, že bylo jen pár dní do začátku závodu, začínala mě představa projížďky po neobvyklých místech Pardubic velice zajímat. Pochopitelně, že nejde pří těchto závodech o samotné vítězství, ale o tu úžasnou atmosféru tolika společně naladěných lidí. Organizátory bylo totiž předem odhadováno asi 500 účastníků. Nikdy jsem se ještě nezúčastnila podobné akce a pouhá představa ve mně vyvolávala touhu být u toho.
Na závod jsem si na poslední chvíli vypůjčila od starší sestry kolečkové brusle. Dále jsem si na Internetu zjistila informace od pořadatelů a přečetla si několik článků z předešlých akcí. To již bylo v době, kdy jsem se začínala velice těšit a žila přípravou na následující den. Kromě termínu, místa a času bylo zveřejněno ještě několik dalších informací. Důraz byl kladen na bezpečnost a dbání pokynů pořadatelů a jejich důrazných doporučení. Šlo především o používání ochranných pomůcek. Zvláště pak nutnosti helmy, chráničů a byl i požadavek na červenou barvu svrchní části oblečení. Později jsem se dozvěděla, že šlo o souvislost s barvou dresů pardubických hokejistů při domácích zápasech.
Dále bylo na stránkách několik článků o vzniku této nové sportovní tradice a konkrétní odkazy na pořadatele. Byla zde též informace, že závod se v případě nepříznivého počasí nebude konat a bude odložen nebo zkrácen.
Za dobu trvání této začínající sportovní tradice bylo v ulicích města již vyzkoušeno několik tras různých délek a tudíž i obtížností. Avšak kvůli četným uzávěrám a průběhu rekonstrukcí několika silnic nebyly trasy možná tak rozmanité, jak by bylo ideální. Navzdory tomu se pořadatelé s tímto problémem vypořádali výborně i s ohledem na běžnou silniční dopravu. Ta byla omezena v mezích únosnosti.
Ze začátku jsem vůbec netušila, že toto společenské vyžití je tak úzce spojeno s pardubickým hokejem. Bylo zde několik známých osobností z řad samotného hokejového mužstva i z jiných oblastí.
Bohužel jejich takřka rekreačnímu tempu jsem přesto nestačila a uvolnila jsem tak místo pro nadšené fanoušky z řad mladší mužské generace. Celá trasa byla pořadateli jasně ohraničena a zabezpečena. Na frekventovanějších místech byla lemována reklamami sponzorů.
Celý konvoj se v průběhu jízdy začal prodlužovat a tempo účastníků kleslo podle fyzických zdatností každého jednotlivce. Počáteční prudký rozjezd se u většiny účastníků proměnil v příjemnou projížďku. Ale tu a tam se našel opozdilec deroucí se kvapem kupředu. Pozorovala jsem skupinky, dvojice i jednotlivce vychutnávající si nerušenou jízdu ulicí, která by byla jinak plná dopravních prostředků. Bylo vidět jak si toto privilegium každý dosyta užívá.
S nástupem únavy jsem velice ocenila zdravotní zastávky s občerstvením, kde jsem se nestyděla si na delší chvilku odpočinout a nabrat nový dech.
A jak je tomu i v běžných závodech dáno, nikdo není pořadateli nucen dokončit celou trasu a může si tak délku zkrátit podle vlastních momentálních možností.
Ale i tak se drtivá většina rychleji nebo pomaleji přibližovala k cíli a nevzdávala se bez boje.
Stala jsem se i svědkem několika drobných pádů, jejichž vážnost nevyžadovala lékařskou pomoc. Ale i pro tyto případy se v "roji" závodníků pohybovalo několik mladých zdravotníků na bruslích s první pomocí.
Po projetí účastníků cílem akce sice pokračovala, ale pozvolna utichala. Většina lidí zamířila do svých domovů nebo hasit žízeň do nějaké blízké restaurace.
I vzhledem k uzávěrám a rekonstrukcím několika silnic byla trasa atraktivní a nebylo očividně z řad účastníků výhrad. Celou touto společenskou akcí se od začátku až do konce linula příjemná nálada, živý ruch a pocit z nevšedně stráveného dne. Pár dešťových kapek na začátku závodu nedalo pořadatelům důvod k přerušení akce. Doufejme, že štěstí v podobě příznivého počasí bude provázet in-line bruslaře v Pardubicích i v dalších závodech.