Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Konečně nastal den našeho odjezdu do vysněné země a co víc, rovnou k moři. Já a moje kamarádka jsme se vydaly s průmyslovkou na výpravu, která všechny velmi ovlivnila a nikdy na ni nezapomeneme. Protože kdo může říct, že u moře viděl sníh...

Nastoupili jsme a autobus se konečně vydal na cestu, která ubíhala velmi pomalu. Po nekonečně dlouhé době jsme vystoupili v Itálii, která vůbec nevypadala přívětivě. Moře špinavé a počasí nevlídné. Není divu, že někdo pronesl: "Štěstí, že nezůstáváme v Itálii, nechtěl bych." Musím mu dát za pravdu. Zadívala jsem se směrem k trajektům a vyhlížela s ostatními ten, co nás měl dopravit na místo určení. Konečně jsme ho spatřili. Okamžitě se mi vybavil Titanic a dostala jsem strach. Naštěstí jsem ho překonala a nastoupila. Cesta byla, jak komentovala kamarádka, úplně "boží". Je to skvělý pocit chytnout se zábradlí a sledovat vlnky tvořící se za lodí. Cesta ubíhala na rozdíl od autobusu velmi rychle. Každý se rozprchl po lodi a našel si zabávu.
Není divu, že byl každý velmi překvapen, když se na obzoru objevila zaslíbená země - Řecko. Konečně.

Cestovní etapa započala, vynechám první kemp, který nás moc nezaujal a rovnou přeskočím na druhý den, kdy jsme zamířili do Olympie. Ta je známá především pro olympijské hry. Je zde muzeum, kde jsou sochy vítězných atletů, kteří se nechali zvěčnit při své oblíbené činnosti. Můžete vidět atleta, jenž je připraven hodit disk. Jiný je připraven vyběhnout na výstřel, který nikdy už nezazní. Je to neuvěřitelné. Náhle stojíte v aréně, kde kdysi dávno soutěžili sportovci. Někteří páni kluci následovali své předky a proběhli se po trati, což nešlo komentovat jinak, než že jsou šílenci; v tomhle vedru běhat, to je přímo vražda. Ale kdo může říct: "Běžel jsem v Olympii..."? Jen věnec nikdo chlapcům neudělil. Večer jsme dojeli do úžasného kempu, kde jsme zůstali na celý den, abychom si trochu užili moře. Nádherná dlouhá písčitá pláž, palmy kolem nás, moře průzračně modré. Ráj na zemi. Každý si to tu užíval po svém. Někdo chytal úhoře, jiný stavěl hrad v písku, druhý zas hledal mušle, či se opaloval, každý dle svého uvážení.

Nu a další den nás čekalo hlavní město Athény a prohlídka Akropole. Toť dílo skutečných mistrů. Již z dálky všechny okouzlilo. Řekové si ho váží. Turisté nesmí do areálu vkročit s pitím, ani s batohem. A v žádném případě příliš odhalení. Po prohlídce jsme se vydali k parlamentu, kde zrovna probíhala výměna stráží. Vojáci v dřevácích pochodují a zvedají nohy jako čápi do výšky. Jejich pochod byl opravdu velmi zajímavý. Jinak Athény jsou městem suvenýrů a výborných restaurací. A noční pohled na Akropoli stojí za to. Zážitek. Přenocovali jsme v kempu a ráno se vydali opět na cestu. Projeli jsme Korintem, kde je úžasný pohled do průlivu, dále jsme míjeli místo dnešních olympijských her, až jsme dorazili do kempu poblíž Olympu, sídla Bohů. Naše výprava se na něj vydala hned ráno. Vyjít Olymp není nic jednoduchého, kdo nezažil, neví, o čem mluvím. Směrem vzhůru se rapidně horší počasí. Místo sluníčka vás vítá sníh, co sníh, mlha a vánice. Vidíte pouze osobu před sebou, jdete jako stroj směrem vzhůru. Ale úžasný pocit zdolat horu Bohů za to stojí. Pár odvážlivců vyšlo až nahoru. Ten pocit vítězství je velmi opojný. Cesta dolů je mnohem horší než nahoru, boty vám podkluzují a padáte. Zvednete se a jste znovu na zemi. Náhle zjistíte, že zajímavé a životu nebezpečné je běžet, ale proč to nezkusit, že? Po delší době za námi dorazí i ostatní a jedeme do kempu, odkud ráno pokračujeme směrem domů. Ještě poslední zastávka na místě, kde se odehrála slavná bitva u Thermopyl. Sice ji Řekové nevyhráli, ale na počest poraženým zde stojí socha vojáka s oštěpem.

Cestou domů projíždíme Srbskem, kde zrovna jsou povodně, autobus se brodí vodou, ale naštěstí stále jedeme. Na hranicích bez protestů pokračujeme, no, kdo odolá českému pivu a nějakému tomu euru... Blížíme se domů. Všichni se halí do vzpomínek a zážitků. Co dodat, Řecko je krásná země, Řekové skvělí a velmi milí lidé a památky užasné, prostě bez komentáře. V naší výpravě se nenajde jediný človíček, který by si rád nevzpomněl. Vřele doporučujeme, navštivte Řecko.