Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O růžích se vždy říkalo a stále říká, že jsou to královny květin. Když rozkvetou, honosně se rozhlíží po kraji a čekají, až přiletí nějaká včelka či přijde nějaký člověk, kterého vůně natolik okouzlí, že si ji vezme do vázy domů. Ale jsou i takové růže, jež na první pohled člověka odradí svými obrovskými trny nebo podivně větveným keříkem či ošklivým střapatým květem. Přesto každá růže je něčím zajímavá.

A tímto tématem se zabývá nemalá skupinka lidí, jakýsi klub zvaný Rosa klub. Rosa klub - to je uskupení lidí se stejným zájmem, jímž se staly květiny. Hlavní část sídlí v Praze, v menších městech můžeme nalézt jeho pododdělení. Členem jednoho takového malého klubu jsem i já. Sídlíme ve velkém průmyslovém městě - v Kralupech nad Vltavou. Již od raného dětství jsem s rodiči tento klub navštěvovala a zajímala se o květiny. Každoročně Rosa klub Kralupy nad Vltavou pořádá na zámku Veltrusy výstavu růží a jiných květin, a jako každoročně, ani já jsem nechtěla chybět. Já si totiž jen tak něco nenechám ujít...

Výstava se konala ve dnech 12. a 13. července 2008 a byla uvedena na počest 40. výročí založení Českého rosa klubu.

Již ve čtvrtek a pátek před výstavou jsem se zúčastnila zdlouhavé a občas i trochu nudné přípravy - aranžování květin do váz, ozdobné dekorace na stěnách a nejdůležitější částí se stala příprava na soutěž o "Růži roku 2008". Soutěže se zúčastnilo několik českých růžařských školek - manželé Chroustovi ze Dvoru Loucká, manželé Pelcovi ze Sobotky, pan Macháček z Prahy 4 - Kunratice, botanický ústav Průhonice a další. Soutěžních exemplářů zde bylo na výběr asi 350. V pátek v pozdních večerních hodinách byla příprava dokončena a v klidu jsme se rozprchli do svých domovů.

Druhého dne ráno (v sobotu) bylo v 09:30 slavnostní zahájení výstavy, vše doprovázel koncert dechového orchestru Vinšovanka. Na zahájení byli pozváni převážně sponzoři z okolních měst. Byl zde přednesen i slavnostní proslov z úst naší vedoucí - paní Thůmové a dále zástupkyně starosty města Veltrus. Následoval letmý potlesk, přestřižení stuhy na zahájení a přípitek šampaňským. Poté sponzoři měli možnost dobře si prohlédnout výstavu, následovalo focení a od 10 hodin byla výstava oficiálně otevřena pro veškerou veřejnost. Skládala se celkem ze dvou obrovských sálů a jedné menší místnosti. V nejzadnější místnosti byl již zmiňovaný sortiment soutěžních růží, v blíže položené místnosti byla umístěna velká aranžmá. Ke zhlédnutí zde byly obrovská pyramida z růží uprostřed a další jednotlivé výtvory dokola celého sálu. Některé květiny byly vypěstovány na našich zahrádkách, jiné zakoupené v okolních květinářstvích. Ve vstupním sále byla umístěna pokladna a malá prodejna květin, jíž nám daroval botanický ústav z Prahy - Průhonic. Během dvou dnů se zde vystřídalo přes 2000 návštěvníků. Bohužel nás trápilo ošklivé deštivé počasí, přesto byla výstava velmi povedená. V neděli ve 14 hodin se uskutečnilo vyhodnocení soutěže o "Růži roku 2008" - vyhrála růže od malopěstitele Mirka Habrycha z Pavlova.

Vedení zámku také nabízelo návštěvníkům prohlídku historických skleníků a zahrad i výstavu v objektu zvaném Špejchar. K vidění zde byly historické kočárky, panenky a pohlednice. Samotný zámek otevřen nebyl kvůli povodním v roce 2002. Doposud není zcela opraven. Jako na každé větší akci, ani zde nesměli chybět novináři. Bylo zde několik mladých novinářek například z MF Dnes, dále z kralupského a mělnického deníku i několik lidí z místního rozhlasu. Směsice ostatních návštěvníků byla různorodá - od malých miminek v kočárku, přes školáky, dospělé i důchodce. Nejvíce mě zaujala skupinka zrakově postižených lidí, jež si výstavu i přes svůj handicap nenechali ujít a přišli. I vůně květin dokáže očarovat. Každý návštěvník nám mohl své připomínky či pochvaly sdělit osobně nebo se navěky zapsat do klubové kroniky.

V neděli se výstava uzavírala okolo 17. hodiny. Poté následoval velký úklid. Vše nepotřebné a odkvetlé se naházelo do velkých černých plastových pytlů, některá zachovalá aranžmá jsme si odvezli do svých domovů, vázy jsme dočista omyli a naskládali zabalené v novinách do předem připravených beden. Kolem 21. hodiny jsme se již vraceli domů.

Celkový dojem z výstavy byl velmi povedený. Tak snad zase za rok. Už se moc těším.