Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Koncem ledna tohoto roku USA oficiálně požádaly českou vládu o povolení výstavby radarové základny na našem území. Téma americké protiraketové základny od té doby zaplňuje stránky novin a co týden můžeme v televizním zpravodajství zhlédnout reportáž týkající se tohoto tématu. Kolem radaru se téměř okamžitě vzedmula vlna diskusí nejen ve vládě, ale i mezi českou veřejností. Jedni jsou radikálně proti jeho výstavbě, jíní zase radaru dávají jednoznačně zelenou a část doposud neví, co si má myslet a podle čeho se vlastně má rozhodovat.
Co všechno je však třeba vědět, než si na radar a na jeho možnou výstavbu na našem území utvoříme názor? Určitě se můžeme pozastavit nad nespočtem otázek, které je třeba si před odpovědí, jestli radar ano, či ne, promyslet. V první řadě si řekněme, k čemu vlastně radar slouží. Má se jednat o radar typu X-band, který slouží ke sledování dráhy nepřátelské rakety, proti které bude navádět antiraketu, vystřelenou ze základny, jež by měla být umístěna v Polsku. Určitě je také důležité vědět, kde má onen radar stát - tím vybraným místem je nevýrazné návrší v brdských lesech s označením kóta 718, které leží dva kilometry od obce Míšov na Plzeňsku. Většina obyvatel Míšova a přilehlých obcí je proti výstavbě radaru a upřímně řečeno se jim ani nedivím. Zkuste si sami představit, že by měl radar stát dva kilometry zrovna od vašeho domu. Troufám si tvrdit, že většina z vás by touto zprávou nebyla příliš nadšená. Další otázkou je, jestli Evropané skutečně americkou protiraketovou základnu potřebují. A jestli se nemůže stát, že místo aby nám radar přinesl pocit bezpečí, přinese jen strach z toho, jestli tento krok nevyvolá vlnu zbrojení. Například Rusko již projevilo svůj nesouhlas ve věci radaru a ruský prezident Putin dokonce označil americký záměr postavit v Evropě protiraketovou základnu za hrozbu podobnou americkým raketám typu Pershing. Zdůraznil, že Rusko si v této souvislosti vyhrazuje právo na obranu. Dále se můžeme pozastavit nad vlivem radaru na zdraví lidí v jeho okolí. Pozitivní pro nás v této souvislosti je, že doposud nebylo dokázáno, že by měl radar nějak negativně působit na naše zdraví. Navíc zařízení má být většinu času vypnuté a během této doby samozřejmě nemůže zdraví nijak škodit, protože nebude vyzařovat žádné elektromagnetické záření. Ovšem v době provozu radaru může elektromagnetické záření způsobit ohřev tkání s horším krevním oběhem (například oči), ale to pouze u osob v jeho bezprostřední blízkosti. Co nás také může trápit je přítomnost cizích vojsk na našem území a to, že radar bude mít výhradně americkou obsluhu, tudíž nebude českým odborníkům umožněno nahlížet do jeho provozu. Vláda nás ale uklidňuje, že mezi radarovou základnou a ministerstvem obrany bude probíhat minimálně on-line spojení. Dalším pozitivem by mohlo být jakési zlepšení či upevnění vztahů mezi Českou republikou a USA. Kývnutí na výstavbu radaru u nás by mohlo být chápáno jako vstřícný krok, který by snad mohl zajistit lepší spolupráci s USA. Ale chceme, aby příčinou nějakého upevňování vztahů mezi oběmi zeměmi byla zrovna výstavba radaru?
V pokládání rozličných otázek a hledání příslušných odpovědí bychom mohli pokračovat donekonečna. Nakonec ale závisí na každém z nás, jaký postoj k radaru a k jeho výstavbě v Brdech zaujme. Možná by v této věci měli mít možnost rozhodovat občané ve svobodném referendu, ale spíše bychom se měli spolehnout na vládu, kterou jsme si zvolili a doufat, že její rozhodnutí bude správné a přínosné nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu, jejíž jsme součástí a jíž se výstavba radaru na našem území také týká.