Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Setkala jsem se s různými názory na přátelství a je pozoruhodné, jak moc odlišné ty názory jsou. Někdo tvrdí, že je přátelství jedno z nejdůležitějších v životě. Jiný zase, že to není až tak důležité a že se člověk bez přátel obejde. Někdo dokonce tvrdí, že praví přátelé prostě neexistují. Jak to tedy vlastně je?

Přátelství je vztah mezi dvěma lidmi, kteří jsou si hodně blízcí. Já si myslím, že je to jakási forma lásky. Není to láska jako taková, ale já nevím, jak to mám vysvětlit. Přítel je ten, kterého zbožňujeme, obdivujeme, bezmezně mu důvěřujeme a víme, že tenhle cit sdílí s námi. Často právě přítel nejlépe pozná, že nás něco trápí, že nám něco je a také přesně ví jak na nás. Umí nás rozesmát, ví jak nás potěšit. Přítel by nás měl znát pomalu líp než kdokoliv jiný. Stejně tak i my jeho. Jenomže každý si samotné slovo přátelství může vykládat různě. Někdo si představí člověka, kterého potkává každý den na chodbě v práci nebo ve škole, prohodí pár slov a tím pro něj veškerý kontakt a komunikace končí. Tak tohle přesně pro mě znamená kamarádství. Kamarádů může mít člověk spoustu, ale pravých přátel moc není. Své kamarády mám moc ráda, avšak vztah k nim není ani zdaleka takový jako k dlouholetým přátelům.

Říká se, že existuje láska na první pohled. I kdyby ne, je to jedno, protože vztah na základě lásky se dá vybudovat do několika týdnů. Přátelství podle mě nikoliv. Je to dlouhá a strastiplná cesta, ale po dlouhé námaze stojí výsledek za to! V hodně knihách i filmech se přátelé přirovnávají k andělům a i já je tak vidím. Když člověk potřebuje sebemenší pomoc nebo podporu, na koho se obrátí? Na svou spřízněnou duši, na přítele. Ale jsou i lidé, kteří přátele třeba vůbec nemají. Neumím si ani představit ten pocit nemít nikoho, komu mohu svěřit své problémy, s kým se můžu společně zasmát nějakému vydařenému fórku nebo s kým si zajít třeba do kina. Takové lidi upřímně lituji.

Většinou se lidé bez přátel odlišují od ostatních svou uzavřeností, zapšklostí a vlastně celkově otravují okolí a znepříjemňují lidem život. Často si myslí, že přátelství neexistuje a že je blbost spoléhat se na lidi kolem sebe, protože je to "banda zlodějů a podvodníků" a jenom člověka využijí. Dalo by se říct, že tito lidé jsou prostě hloupí, ale občas za to vlastně ani nemohou. Stačí v mládí narazit na "falešného" přítele a je zle. Z téhle strany se tomu vlastně ani moc nedivím, protože někteří lidé jsou na tohle zvláště citliví.

Co se týká věku, myslím si, že na tom nesejde. Přátelství kvete v každém věku a nejkrásnější je to, co trvá celý život. Doufám, že celý život bude trvat i to mé, neboť se domnívám, že toho pravého přítele jsem již poznala.