Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký by byl váš život bez přátelství? Já ano. Když mě zastihla nemoc, nemohla jsem se sejít se svými přáteli. Proto jsem začala uvažovat o tom, jak bych bez nich vůbec žila.

Nejspíš bych trávila celé dny doma u televize a nudila se, nebo si četla knížky. Ty se sice dají taktéž považovat za přátele, ale ne na celý život. Nepopovídáte si s nimi, neprožijete nezapomenutelné chvíle a ani neprovedete žádnou lumpárnu. Prostě to není to pravé.

Pravé přátelství je nesmírně důležité. Kamarádů má člověk mnoho, ale přítele máme tak jednoho, maximálně dva.
Rozlišujete kamaráda od přítele? Možná se ptáte, jaký je mezi nimi rozdíl. I já jsem se kdysi na to ptala, než jsem poznala své přátele. Opravdoví přátelé jsou jako andělé bez křídel. Podají nám pomocnou ruku a dokážou nás rozesmát, i když nám zrovna do smíchu není. Každý z nás má své anděly - přátele.

Nyní už rozlišuji kamaráda od přítele.
Kamarády jsou pro mě ti, jež občas potkám na ulici, v hospodě, na zábavě, v kině nebo na oslavě narozenin. Jsou to lidé, které neznám tak důvěrně, pozdravím se s nimi a "prohodíme" pár slov.
Přátelé jsou však jako moje rodina. Trávím s nimi volné chvíle. Můžu se jim svěřit s čímkoliv a vím, že od nich se to nikdo nedoví. Můžu jim zavolat o půlnoci a oni mě s milým tónem vyslechnou a povzbudí. Stačí se na sebe podívat a víme, co si kdo z nás myslí. Pochytili jsme od sebe gesta, mluvu i grimasy. Dokážeme společně "prokecat" hodiny nesmyslnými konverzacemi.
Jednou se mi dokonce stalo, že jsem se necítila dobře. Nepovedla se mi písemka, ujel mi autobus, prostě jsem měla den "blbec". Najednou mi začal zvonit telefon, a kdo mi nevolá - přítel. To musela být snad telepatie. A bylo po chmurách. S přáteli jsme prostě naladěni na stejné vlně.

Máte i vy svého přítele? Věřím že ano. A kdo odpověděl ne, toho mi je srdečně líto. Život bez přátel je, jako kdyby ryba žila bez vody.
Už od školky si přeci každý z nás hledá kamarády a už v tak útlém věku je rozdělujeme na ty lepší a horší, tedy na přátele a kamarády. Na základní škole se už od těch "horších" více straníme a snažíme se většinu volného času trávit s opravdovými přáteli. Protože až se rozprchne školní kolektiv na střední školy po celé České republice, budeme se nadále stýkat jen s těmi našimi anděly bez křídel, v nichž máme za každé situace oporu. Některá přátelství jsou tak silná, že nám vydrží dokonce až do dospělosti nebo stáří.

Přátelství si cením nejvíce na světě. Jsem ráda, že jsem našla své anděly, kteří pro mě mají pochopení. Vím, že někdy to se mnou není jednoduché, proto jim patří můj dík za trpělivost a za to, že mě mají rádi takovou, jaká jsem.