Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Myslím, že čím je člověk starší, tím si hůř hledá přátele. Dovedete si vůbec život bez přátel představit? Já ne. Neměli byste za kým jít, když jste smutní, nebo naopak veselí, nebylo by komu si postěžovat, komu se svěřit nebo komu říci, když vás něco rozčílí, či potěší. A na druhou stranu by tu nebyl nikdo, kdo by se mohl přijít svěřit vám. Neměli byste s kým oslavovat, truchlit, nikoho, kdo by vám řekl, že děláte něco špatně, nebo že se vám něco povedlo. Všechny tyto věci se zažívají nejlépe s přítelem, kterého byste neměli. A jistě by vám toho chybělo ještě mnohem více.

Přišli byste například o mnoho zážitků. Proto bychom si měli každého člověka, jenž se chce stát naším přítelem, vážit. A rozhodně od sebe nesmíme přátele odhánět, protože dobrý kamarád se shání těžko a je těžké představit si život bez přítele, kamaráda, spřízněné duše nebo jen člověka, který vás vyslechne. Domnívám se, že každý by měl někoho mít - alespoň jednoho člověka, nebo zvířátko - protože jinak se může stát, že člověk nebude mít ani jedno potěšení z přátelství, zatrpkne, zůstane sám, a potom opravdu bez přátelství život za nic nestojí.

Jenže přátelství má i své špatné stránky, moc jich neznám, ale například se vám může stát, že budete mít pocit, že máte nedostatek soukromí nebo vám přítel ublíží, což nikomu nepřeji.

Přesto si myslím, že dobré přátelství za všechna ta rizika stojí a děkuji svým kamarádům za to, že se s nimi přátelím a že mě mají rádi, i když to se mnou není vždy lehké.