Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Možná sami pozorujete, ať už na sobě či na svém okolí, že u mladé generace upadá zájem o četbu, a to jak o tu klasickou, tak moderní. Ačkoli se druhá jmenovaná snaží přiblížit dnešní mládeži líbivým grafickým zpracováním ve formě komiksů, nedokáže konkurovat zábavě, kterou mladým nabízí počítače, herní konzole a jiná moderní elektronika. Přitom právě mezi chytrými telefony, tablety a dalšími populárními zařízeními najdeme přístroj, jenž by mohl přispět k rozšíření čtenářské obce - jedná se o čtečku elektronických knih.

Nejspíš si teď říkáte, v čem že vlastně spočívá přínos takové čtečky? Čím se liší její použití od čtení na kapesním počítači (PDA)? Především tím, že čtečka využívá takzvaného elektronického papíru, který imituje vlastnosti skutečného papíru - mimo jiné strukturu, způsob odrážení světla či dokonce tvarovatelnost. Kromě toho využívá zobrazovací technologii, jež umožňuje šetřit energii mnohem efektivněji než u běžných zařízení. Ke čtení elektronických knih je tedy vybavena nesporně lépe než jiné alternativy. Je proto zcela na místě klást si otázku, zda by rozšíření elektronických knih a jejich čteček opravdu nemohlo být oním impulsem, který by nastartoval renesanci v četbě.

Má odpověď na tuto otázku je stručná a jasná: Ne. Ani s využitím čteček se nestane literatura pro mladou generaci o nic atraktivnější než dříve. Ačkoli takové tvrzení může znít poněkud překvapivě či snad dokonce troufale, lze ho odůvodnit pomocí několika jednoduchých úvah.

Především si musíme uvědomit, že nechuť dětí ke čtení se nezrodila samovolně u nich samých, ale byla způsobena vývojem společnosti. Stále častěji slýcháme, že se doba stává příliš hektickou - a tuto změnu jako první reflektuje právě mládež. Okolí po nich vyžaduje být v neustálém kontaktu s přáteli na síti a mít stále větší přehled o aktuálním dění. Jakožto informační zdroj nemohou knihy soupeřit s možnostmi Internetu. Zbývá tedy stránka umělecká. K té však většina čtenářů dospěje až po zkušenostech s literárními díly, která četli hlavně pro zábavu. Tu si však, jak již bylo řečeno v úvodu, dokážou dnešní děti obstarat jinak. Nezapomínejme také na fakt, že předchozí generace vedli k četbě v prvé řadě jejich rodiče - i ti se však nyní přizpůsobují vývoji doby, a tak v nich mládež nenachází potřebný vzor, který jim ani škola nemůže nahradit.

Dále, když se zamyslíme nad tím, co nám čtečka nabízí, dojdeme rychle k závěru, že se jedná o kvality, jež ocení především náruživý čtenář. Zato "nečtenář" po opadnutí prvotního nadšení z designově propracované hračky zjistí, že mu tento přístroj ve své podstatě nic nenabízí. Dejte dítěti na cestu vlakem čtečku s tisícem elektronických knih a výsledek bude stejný, jako byste mu přibalili jednu obyčejnou knihu. Problém s úpadkem zájmu o literaturu nespočívá v tom, že by si mladí nemohli udělat chvíli času na dobrou knihu, ale že si ji udělat nechtějí. S ušetřeným časem raději naloží tak, jak to vídají ve svém okolí a mezi vrstevníky - vytáhnou mobil a hrají hry.

Za nejpádnější argument proti navrhované tezi považuji skutečnost, že zisky z prodeje knih v posledních letech nerostou zvlášť prudce. Budeme-li považovat Spojené státy za reprezentanta vyspělého světa a vyjdeme z jejich statistik, seznáme, že celkově zisky vzrostly pouze v řádech procent, což lze přisoudit obecnému růstu HDI či uvolnění krize. Prodeje elektronických knih sice významně rostou, avšak na úkor klasických papírových knih. Tento vývoj odpovídá tvrzení, že změnu ocení hlavně současní čtenáři a přenesou svou knihovnu do datové formy.

Docházíme tak k závěru, že čtečka elektronických knih vskutku nijak neovlivní počet čtenářů mezi mladou generací. Jestliže má být zvrácen současný klesající trend, bude se muset nejdříve změnit směřování celé společnosti. Za dané situace je dle mého názoru jediným smysluplným krokem produkce kvalitní literatury a její vhodná propagace v rodinách a na školách.