Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pod vlivem často slýchaného hesla, že peníze jsou vždy až na prvním místě, by bylo jednoduché odpovědět na otázku, čím by mohla být Česká republika zajímavá pro turisty ze západu. Napadá mě, že pro většinu z nich to jsou přijatelné ceny zboží a služeb, za které by doma zaplatili určitě o mnoho víc. Přála bych si přilákat sem turisty i na něco jiného. Chtěla bych, aby sem více přijížděli za poznáním našeho národa, jeho historie a krásy naší země, která se sice rozprostírá na poměrně malém území, ale může se pochlubit pestrou a nádhernou krajinou.
Naše vlast se rozkládá ve středu Evropy a vždy se jí úzce dotýkaly všechny úspěchy i problémy tohoto světa. Od pradávna se zde křižovaly obchodní cesty, které přinášely našemu obyvatelstvu blahobyt, ale i větší ohrožení v dobách neklidu a válek. Tato země prošla časy slavnými i méně slavnými. Za připomenutí z těch slavnějších stojí například doba Přemysla Otakara II., Karla IV. nebo Rudolfa II. Čechy kdysi dosahovaly územím až k Jaderskému moři. Jindy zase byly centrem evropské vzdělanosti, kultury, politiky, vědy anebo umění. Ve dvacátých letech minulého století patřilo Československo k osmnácti ekonomicky nejvyspělejším zemím světa. Zapomenout nelze ani na zlé časy. Vydrancování po Třicetileté válce, tři sta let nesamostatnosti po Bílé hoře, napadení fašistickým Německem, komunistický převrat a nebo okupace Sovětským Svazem v roce 68. Výčtem těchto radostných i smutných období chci pouze připomenout, že stojí za to poznat historii země, která střídala období blahobytu a štěstí s dobou bídy a utrpení. Pokaždé však zde žili moudří a pracovití lidé, kteří milovali svou vlast a po generacích si ji starostlivě předávali.
Podobně jako loni po zářijové apokalypse volal New York: "Turisté vraťte se, potřebujeme Vás", volá dnes i naše zem. Po ničivých záplavách, které v srpnu postihly velkou část našeho území, byla spousta turistů od svých cest odrazena. Škoda. Ať už znovu jezdí, dívají se, ať nás dobře poznávají a přesvědčují se o tom, že česká země se rychle vzpamatovává z těžkých ran osudu. Stává se vyspělým a kulturním státem, který brzy bude plnohodnotnou součástí Evropské unie a vyrovná se předním západoevropským zemím.